Stát na soláry nestačí reagovat, odtržení úředníků od reality je fatální, tvrdí Kuba

Martin Kuba, zakladatel start-upu OIG Power

Martin Kuba, zakladatel start-upu OIG Power Zdroj: Jiří Koťátko

Alexandra Rudyšarová, náměstkyně MPO
Jan Krčmář, člen představenstva Solární asociace
Martin Hladík, partner KPMG
Event Smart Future
Event Smart Future
14
Fotogalerie

Na pomalou reakci státu na nástup obnovitelných zdrojů si stěžuje exministr průmyslu a spolumajitel energetického start-upu OIG Power Martin Kuba. „Téměř každý si díky solárním panelům můžete vyrobit energii sám, stát na to ale absolutně nestačí reagovat. Odtržení ministerských úředníků od reality je naprosto fatální,“ uvedl Kuba, jehož společnost vyvíjí bateriové systémy. Řekl to na konferenci Smart Future pořádané pod značkou E15 Premium.

Náměstkyně ministryně průmyslu Alexandra Rudyšarová ovšem uvedla, že stát v posledních letech přistoupil k několika změnám, jež mají českému průmyslu pomoci. „Růst ekonomiky a průmyslu budeme podporovat budováním infrastruktury, ať už pomocí evropských fondů, nebo faktickými kroky jako vypsání tendru na čtvrtého mobilního operátora,“ říká náměstkyně ministra průmyslu Alexandra Rudyšarová.

Jedním z hlavních témat podpory start-upů a technologických firem byl nový zákon o investičních pobídkách, který má zaříznout přísun peněz takzvaným montovnám a má reflektovat neustálý technologický vývoj. „Podoba zákona bude taková, že má být možné pomocí jednoduchého nařízení upravovat hodnoty podpořených investic, které budou odpovídat potřebám ekonomiky,“ dodává Rudyšarová, podle které legislativa logicky nestíhá za prudkým technologickým rozvojem.

I přesto si ale Česko v konkurenceschopnosti polepšilo. Podle analýzy Světového ekonomického fóra se totiž dostalo do třetí desítky nejúspěšnějších zemí. „V Evropské unii přesto zaznívají hlasy, které ji tlačí do souboje s USA a Amerikou. V technologickém uvědomění totiž jako celý region začínáme zaostávat, což se projevuje například ve výrobě baterií. Ta se z 80 procent nachází v Asii,“ dodává Rudyšarová. 

Technologie však nejsou pouhým módním slovem. Při současném ekonomickém růstu a nízké nezaměstnanosti jsou totiž robotizace a automatizace řešením konkrétního problému. „Narážíme v současnosti na limity průmyslu,“ upozorňuje ředitelka Svazu průmyslu a obchodu Dagmar Kuchtová.

S tím souhlasí i předseda představenstva společnosti ABRA Software Jaroslav Řasa, který ale poukazuje také na potřebu „lidského kapitálu“. Příkladem může propojení vědeckých institucí a firem. Přidaná hodnota ale leží i v tom, že české firmy nebudou pouhými subdodavateli, ale vyrábět budou přímo pro koncové zákazníky. „S ohledem na vývoj nežijeme ve výjimečné době, jen jde vše o něco rychleji,“ glosuje Řasa.

„Prosadit transformaci ve velké firmě je ale skutečný oříšek,“ vysvětluje Martin Hladík ze společnosti KPMG, podle kterého se v následujících letech dočkáme rostoucího trendu takzvané agilní transformace. Tento princip slibuje zrychlení inovačních procesů, zvýšení flexibility a propojení IT a byznysu a je typický nejen pro start-upy, jeho základy najdeme i v armádě. Přijmout se ho snaží stále více velkých korporací, například nizozemská společnosti ING, jež s podobnými principy pracuje již osm let. „Otázkou je, kam až to bude moci dojít. Minimálně tři české banky se do agilní transformace pustily také, očekávám proto velkou rotaci lidí, která s ní nutně souvisí,“ dodává Hladík.

Jak ale technologie ovlivní život běžných lidí? Umělá inteligence stále více nachází uplatnění například v energetice, kde dokáže kombinovat tradiční zdroje elektřiny a tepla společně se solárními panely nebo tepelnými čerpadly. „Ve Vídni vzniká zbrusu nová čtvrť, která všechny tyto technologie využívá. Pracuje například s algoritmy, které umí předpokládat cenu energií a všechny dostupné zdroje využívá s maximální efektivitou. Jedná se přitom o projekt, který vzešel z iniciativy města,“ říká Jan Krčmář ze Solární asociace.

V Česku podle Krčmáře existuje spousta firem, které jsou v sektoru obnovitelných sektorů úspěšné, nedostávají ale kvůli postoji státu dostatečnou podporu. „Stát musí dát jasně najevo, že chce jít cestou dostupné energie,“ vysvětluje Krčmář.

„Mobilita se do roku 2030 změní více než za posledních více než 50 let,“ otevírá panel zabývající se dopravou a logistikou Lubomír Myslík z ČEZ ESCO. „Je otázkou blízké budoucnosti, kdy servisy budou zkoumat stav automobilu na dálku,“ uvádí Myslík. „Sdílí se nemovitosti, sdílí se jízdní kola, není proto důvod, aby se nesdílela i auta, která většinu času stojí nevyužitá na parkovišti,“ dodává.

Největší česká energetická společnost v příštím roce spustí první nabíječku pro elektromobily o výkonu 150 kW, doposud provzuje jen nabíjecí stanice s výkonem 50 kW a 22 kW.

Téma obnovitelné energie rezonuje i mezi developery. Například společnost P3 stále více využívá střechy svých skladů pro výrobu elektřiny z fotovoltaických panelů. Neopominutelným trendem je i rozšířená a virtuální realita. „Klientům jsme nyní přes virtuální realitu schopni ukázat jejich projekt mnohem lépe než na prospektech nebo fotografiích,“ říká ředitel společnosti P3 Tomáš Míček.

„Není potřeba o věcech říkat, zda jsou smart, ale je důležité se zamýšlet, jak fungují,“ uvádí věci na pravou míru zakladatel společnosti ELKO LP Jiří Konečný. Jeho firma se zabývá výrobou elektronických zařízení, stále více přitom společnost sází na automatizaci provozu. Zatímco před několika lety však návratnost do investice robota trvala v průměru sedmnáct let, nyní to jsou přibližně dva roky.

„Smart zařízení, internet věci nebo průmysl 4.0 jsou jen nástroje. Ty musí přitom využívat konkrétní lidé, na což se zapomíná. Musíme pomocí technologií řešit problémy, ne nejdříve přicházet s nástroji a hledat pro ně uplatnění,“ říká docent Fakulty dopravní ČVUT Zdeněk Lokaj.

„Robotizace ohrožuje třicet až padesát procent pracovních míst. Ta nezaniknou, ale nahradí je jiné pozice, které ještě nyní ani neexistují. Je tedy nutné se zamyslet nad podobou školských vzdělávacích programů,“ dodává Lokaj. Řešením je podle něj multidisciplinarita vzdělání a propojení studijních oborů, aby se lidé dokázali orientovat ve více pracovních odvětvích najednou. 

Své o tom vědí Češi, které se pohybují na globální start-upové scéně. „Když zakládáte vlastní start-up, musí být jedna malá věc, na kterou se soustředíte,“ říká spoluzakladatel společnosti Rossum Tomáš Gogár. Jeho aplikace umí pomocí strojového učení číst a zpracovávat textové dokumenty. K vlastnímu podnikání se přitom Gogár dostal před několika lety, kdy vytvořil interaktivního průvodce po Praze.

Nyní má jeho firma pobočku v San Franciscu, tedy v místě, kam putují všechny světové ambiciózní společnosti. Do legendárního Silicon Valley přitom míří stále více Čechů, což potvrzuje i zakladatelka advokátní kanceláře Novalia Tereza Jandáčková. Soustředí se na právní pomoc start-upům, které plánují svůj byznys do USA rozšířit. Jak ale přiznává, překážky mohou na české podnikatele čekat hlavně na české straně. „Když se podívám na jednání s úřady v Česku, je to pro Američany naprosto nepochopitelné,“ říká Jandáčková.

Konferenci Smart Future pod značkou časopisu E15 Premium pořádá mediální dům Czech News Center spolu s ekonomickým deníkem E15 v konferenčním centru Cubex. Vystoupí na ní odborníci napříč průmyslovými odvětvími.

E15 Premium je prestižní setkávání nad důležitými tématy, která hýbou byznysem a veřejným děním. Naším záměrem je tak vystupovat v roli prostředníka při řešení aktuálních i budoucích ekonomických otázek, a iniciovat tak širší diskuzi na tato témata mezi zainteresovanými subjekty a odbornou veřejností.

 

Do jaké míry technologie promění společnost a jak se dá na inovacích vydělat? Více se dozvíte v magazínu E15 Premium Jak vyhrát budoucnost. Objednávejte zde >>>

Video placeholde

Jak vyhrát budoucnost • E15