V roce 2011 přesáhly výdaje na výzkum a vývoj i se započtením soukromých zdrojů 70,7 miliardy, tedy 1,86 procenta HDP. Přitom cílem Evropské unie je, aby byl tento podíl na HDP tříprocentní. „I když za starými členskými zeměmi sedmadvacítky většinou stále zaostáváme, oproti roku 2010 došlo k meziročnímu růstu o více než dvacet procent, což je zpráva pozitivní,“ řekla deníku E15 předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.
Nejdůležitějším zdrojem financování výzkumu a vývoje zůstávají domácí podnikatelské zdroje, které zaujímají na celkových výdajích téměř 47 procent, zjistili statistici. Podle Ritschelové je potěšující, že řada firem začala sázet na inovace a roste počet příkladů spolupráce mezi průmyslem a vysokými školami. Mezi odvětví, která do inovací nejvíce investují, patří hlavně strojírenství a letecký průmysl. Například skupina Škoda Transportation ročně vynakládá v průměru jednu miliardu korun, loni to bylo 1,37 miliardy.
„Bez velkých investic do nových technologií bychom nemohli být konkurenceschopní. Dnešní stroje jsou velmi sofistikované a vyžaduje se od nich vysoká úspornost a efektivita v kombinaci se spolehlivostí a kom fortem,“ uvedla mluvčí firmy Lubomíra Černá. Společnost nyní sází na nové lokomotivy 109E, které už koupilo Slovensko. Jejich exportní potenciál vidí hlavně v postsovětských zemích i samotném Rusku, kde lokomotiv vyrobené ve Škodovce mají tradici.
Do vyspělých technologií investuje i Aero Vodochody. Do vývoje náběžné hrany křídla dopravního stroje CSeries Bombardier to bylo 370 milionů korun a do nové kompozitové dílny dalších 105 milionů. Z nových zakázek považuje továrna za klíčový kontrakt s brazilskou společností Embraer na vývoj a výrobu nového vojenského transportního víceúčelového letounu KC-390.
Vedle ministerstva průmyslu se na podpoře inovací nejvíce podílí Technologická agentura ČR. „V roce 2013 vydáme na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje dohromady dvě a půl miliardy korun,“ konstatovala šéfka agentury Rut Bízková.
Česko a Evropská unie
V roce 2010 vynaložily země EU celkem 235 miliard eur, z toho 30 procent Německo a 20 procent Francie. Česko se podílelo jedním procentem, tedy zhruba stejně jako mnohem větší a lidnatější Polsko, dvakrát více než Maďarsko, pětkrát více než Slovensko a desetkrát více než Bulharsko. V přepočtu na jednoho obyvatele v paritě kupní síly v amerických dolarech jsme tak spolu se Slovinskem obsadili přední místa mezi unijními nováčky.
