Streamovací platforma HBO Max v neděli pustila do světa první díl jedné z nejočekávanějších sérií současnosti. Seriál The Last of Us postavený na dvojici mimořádně úspěšných videoher zavádí diváky do Spojených států zdevastovaných pandemií, která mění lidi v zombie. Jádrem příběhu ale není samotná zombie apokalypsa, ale spíš mezilidské vztahy a intenzivní emoce. Seriál se opírá o velkorysý rozpočet i mimořádné tvůrce.
Značka The Last of Us patří v posledních letech mezi nejúspěšnější tituly na ekonomicky stále rostoucím videoherním trhu. Obou dílů série se podle webu Gematsu prodalo ke konci roku 2022 celkem 37 milionů kopií. Studio Naughty Dog se samozřejmě své vlajkové lodi nehodlá zbavovat. Značku naopak nadále živí, v březnu tohoto roku by měla vyjít PC verze prvního dílu videohry a v průběhu letošního roku by se také fanoušci měli dozvědět podrobnosti o chystaném multiplayeru The Last of Us.
Veškerá pozornost fanoušků franšízy je ale teď upřená k devítidílné seriálové adaptaci, kterou v neděli 15. ledna začala streamovat HBO Max. Postapokalyptický příběh ze světa, ve kterém virus měnící lidi v zombie rozloží fungování celé společnosti a zcela překope politické i mezilidské vztahy přeživších, je jedním z nejočekávanějších seriálů současnosti. A to i proto že je série úzce propojená s původními videohrami.
Podílí se na ní totiž vývojář, programátor a scenárista Neil Druckmann, který v roce 2013 vytvořil první díl The Last of Us a v roce 2020 na něj navázal komerčně neméně úspěšným pokračováním. Právě on má být zárukou, že vznikne důstojný převod hry do televizního prostředí. A společnost HBO mu k tomu dala dostatečné finanční prostředky. Rozpočet na jednu epizodu by měl být větší než u Hry o trůny, což podle magazínu New Yorker může znamenat i více než deset milionů dolarů na jeden díl.
Zárukou úspěchu má být i scenárista Craig Mazin, který už dříve s HBO spolupracoval na oceňovaném a velmi úspěšném seriálu Černobyl. Bohatý rozpočet seriálu The Last of Us se navíc promítá i do žebříčků nejlépe honorovaných herců. Pedro Pascal, který v seriálu hraje cynického pašeráka, jehož úkolem je provázet osiřelou čtrnáctiletou Ellie postapokalyptickým světem, si podle magazínu Variety přijde na 600 tisíc dolarů za jednu epizodu. Patří tak k nejlépe vydělávajícím seriálovým hercům.
Podívejte se na trailer k seriálu The Last of Us:
The Last of Us tak konečně může prolomit prokletí nepovedených videoherních adaptací, které se s průmyslem táhne už od raných devadesátých let. V roce 1993 totiž v Hollywoodu vznikla první komerčně ambiciozní adaptace v podobě filmu Super Mario Bros. Film v hlavní roli s Bobem Hoskinsem ale po celém světě prodělal více než deset milionů dolarů a dodnes bývá k nalezení v seznamech nejhorších filmů všech dob.
Na přelomu milénia se pak museli videoherní fanoušci na plátně spokojit buď s béčkovými filmy podle arkádových bojových her (série Mortal Kombat a Street Fighter), nepodařenými převody dobrodružství Lary Croft ve filmové sérii Tomb Raider, případně s několika snímky ze zombie franšízy Resident Evil nebo noirovou detektivkou Max Payne. Teprve v poslední době se seriálovým nebo filmovým adaptacím videoher dostává alespoň komerčního úspěchu. Loňský Sonic The Hedgehog 2 se stal s více než 400 miliony utržených dolarů nejvýdělečnějším americkým filmem podle videohry v historii a na rok 2024 se tak už chystá další díl.
Ježek Sonic bude jenom jednou z mnoha chystaných adaptací. Sony už oznámilo film podle kultovní sci-fi hry Death Stranding nebo samurajský příběh Ghost of Tsushima, své filmové podoby se dočká i série Metal Gear. A pozadu nezůstanou ani streamovací platformy. Amazon Prime Video oficiálně oznámila vznik televizní série na motivy úspěšné hry God of War a Netlix chystá seriál vycházející ze hry Horizon Zero Dawn.
O komerčním potenciálu videoherních převodů na plátno či televizní obrazovky už tak v atmosféře současného audiovizuálního průmyslu není pochyb. The Last of Us, jehož jednotlivé díly chce HBO Max pouštět mezi diváky postaru, tedy jednotlivě a s týdenním rozestupem, má ale kromě komerčních ambicí i šanci posbírat umělecká ocenění a výroční ceny. Alespoň tak můžeme soudit podle prvních novinářských recenzí, které jsou vesměs nadšené.
