Den daňové svobody připadá letos podle výpočtů Liberálního institutu na 17. června, loni to bylo 25. června. Češi tak budou letos na stát pracovat 167 dní, tedy o osm dní méně než loni. Informoval o tom dnes Liberální institut, který od roku 2000 den daňové svobody počítá. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.
Letošní den daňové svobody v ČR bude podle institutu o deset dní později, než je průměr zemí OECD. Nejdříve daňová svoboda letos nastala již tradičně v Irsku, a to 25. března. Následovalo Švýcarsko 7. května. Nejdéle na stát pracují letos ve Francii. Tam den daňové svobody nastane 26. července.
"Ve dvou letech koronavirové pandemie zažila Česká republika dva daňově nejméně svobodné roky a bohužel jsme se posunuli do ´nového normálu´, kdy podle všeho budou stamiliardové schodky zcela běžné. Nová vláda fiskální situaci zdědila, nelze ji proto za pozdní Den daňové svobody letos kritizovat, uvidíme, jak se k tomu postaví v dalších letech," uvedl ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. Termín podle něj také negativně ovlivnila válka na Ukrajině.
Liberální institut při výpočtu vychází z kalkulací OECD. Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu. Pánek dnes upozornil, že aktuálně za každých 20 tisíc korun, které si lidé nechají na vlastní spotřebu, stát přerozdělí dodatečných 16 894 korun.
Mezinárodní srovnání a další podrobnosti zveřejní institut na tiskové konferenci 17. června. Na stejný den chystá i doprovodný happening.
Podle výpočtů společnosti Deloitte nastane den daňové svobody letos 18. června. Metodika Deloitte pro výpočet dne daňové svobody rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů vládního sektoru a čistého národního důchodu.
