Koho Strnad porazil? Česko vede žebříček nejrychleji rostoucích zbrojovek světa
- Strnadova Czechoslovak Group vystřelila na špici: Česko vede žebříček nejrychleji rostoucích zbrojovek světa podle dat SIPRI.
- Česká skupina v růstu předběhla evropské obry typu Rheinmetall i asijské exportní tahouny.
- Co Strnadův náskok říká o současném zbrojním boomu a proč se jeho příběh teď přesouvá i na burzu?
Michal Strnad se chystá s částí Czechoslovak Group (CSG) na burzu – a do karet mu hrají i nejnovější data Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Ten každoročně sestavuje žebříček stovky největších zbrojních společností světa a CSG v něm podle posledního dostupného srovnání vychází jako nejrychleji rostoucí hráč světové elity. V tempu růstu tak nechává za sebou i mnohem známější jména.
Podívejte se na desítku firem, které teď rostou ve zbrojním byznysu nejrychleji – a koho všeho Strnad porazil. Žebříček vychází z růstu tržeb mezi lety 2023 a 2024, přičemž jsme porovnávali růst jen u prvních padesáti firem v žebříčku.
10. TransDigm Group (USA)

Meziroční růst tržeb: +20,0 procenta
TransDigm je typická „tichá zbrojovka“ amerického leteckého průmyslu: nevyrábí tanky ani rakety, ale klíčové součástky pro vojenské i civilní letouny. Firma se rozvíjí především díky větším dodávkám těchto součástek, silné poptávce po servisu a náhradních dílech a akvizicím – což vedlo k meziročnímu růstu tržeb z vojenských zakázek o pětinu.
Pro SIPRI je podstatné, že se část jejího byznysu počítá do vojenských dodávek a služeb: když roste aktivita letectev a rozpočty na údržbu, TransDigm to obvykle pocítí rychle.
9. Rafael (Izrael)

Meziroční růst tržeb: +22,7 procenta
Rafael patří mezi firmy, které nejvíc těží z toho, že svět dnes řeší hlavně protivzdušnou obranu a rakety. Izraelský státní producent stojí mimo jiné za systémem Iron Dome a dlouhodobě silně exportuje – právě zahraniční zakázky jsou pro něj jedním z hlavních motorů růstu.
Firma v posledních letech hlásí rekordní čísla i výrazně více nových objednávek, což naznačuje, že vysoká poptávka po jejích technologiích nebude jen krátkou epizodou. V době, kdy Evropa i Blízký východ investují do dalších „vrstev“ ochrany proti raketám a dronům, je Rafael přesně ten typ dodavatele, který na tom umí vydělávat dlouhodobě.
8. Saab (Švédsko)

Meziroční růst tržeb: +23,9 procenta
Saab roste hlavně díky tomu, že Evropa po roce 2022 výrazně zrychlila přezbrojování: obranné rozpočty šly nahoru a armády chtějí dodávky co nejrychleji – od radarů přes munici až po pozemní techniku. Švédská skupina z toho profituje i proto, že umí vyrábět a dodávat právě v segmentech, kde je dnes poptávka největší.
Výhodou Saabu je, že nabízí „praktické“ systémy, které armády chtějí okamžitě: od přenosných řešení po radary a průzkumné platformy. A poptávka se neomezuje jen na Evropu – zakázky z USA ukazují, že švédský hráč umí uspět i v konkurenci, kde se jinak prosazují hlavně domácí dodavatelé.
7. ASELSAN (Turecko)

Meziroční růst tržeb: +24,4 procenta
ASELSAN je turecký šampion v obranné elektronice – od radarů a senzorů po komunikační systémy a prvky protivzdušné obrany. Firma v poslední době sbírá jednu velkou zakázku za druhou, a to jak doma, tak v zahraničí. Výsledkem je, že poptávka po jejích technologiích roste a objednávky přibývají rychleji než dřív.
Důležitý je i výrobní rozměr. Turecko dlouhodobě tlačí na soběstačnost ve zbrojení a ASELSAN v tom hraje klíčovou roli – technologicky i investičně. Společnost proto rozšiřuje kapacity a staví nové zázemí, aby zvládla vyrábět a dodávat ve větších objemech.
6. Rostec (Rusko)

Meziroční růst tržeb: +26,4 procenta
Rostec je páteří ruského obranného průmyslu – konglomerát, pod který spadá velká část výrobců zbraní a vojenské techniky. V posledních letech se jeho mix zakázek zásadně posunul: Rostec otevřeně říká, že od roku 2022 šla většina produkce na domácí potřeby armády a export kvůli tomu výrazně klesl.
Zároveň platí, že ruská válečná ekonomika tlačí na vyšší produkci výzbroje: Rostec už dříve uváděl, že u některých kategorií vojenské techniky navyšoval výrobu násobně, aby pokryl potřeby fronty. A makrodata z Ruska ukazují, že právě vojensky orientované sektory v průmyslu dál táhnou růst výroby.
5. Dassault Aviation Group (Francie)

Meziroční růst tržeb: +30,0 procenta
Dassault je francouzský výrobce vojenských letadel. Jeho klíčovým produktem je Rafale – moderní víceúčelová stíhačka, kterou používá francouzské letectvo a nakupují ji i zahraniční zákazníci. Například Ukrajina má v plánu zakoupit sto těchto stíhaček poslední generace.
Vedle samotné výroby se firma snaží posílit i technologickou výhodu do budoucna. Investuje do vývoje systémů, které mají udělat letouny „chytřejší“ a propojit je s dalšími prostředky včetně bezpilotních strojů. Právě takové inovace jsou důležité, protože vojenské letectvo se dnes neposouvá jen počtem letadel, ale hlavně tím, jak dobře spolu v boji spolupracují různé technologie.
4. Mitsubishi Heavy Industries (Japonsko)

Meziroční růst tržeb: +36,7 procenta
Japonsko v posledních letech výrazně posiluje obranu – a Mitsubishi Heavy Industries (MHI) je jeho největší domácí hráč, který z toho těží. Podle SIPRI firmu táhne růst hlavně v segmentech, které jsou dnes pro Tokio klíčové: vojenská letadla a raketové systémy. Jinými slovy: Japonsko víc investuje do vybavení, které má chránit jeho vzdušný prostor i odstrašovat protivníky, a MHI patří k hlavním dodavatelům.
MHI přitom není „čistá zbrojovka“, ale obří průmyslová skupina, která vyrábí i řadu civilních technologií. Obrana je jen část jejího byznysu – když ale stát doma výrazně přidá peníze na armádu, projeví se to na tržbách této divize velmi rychle. Podobný posun je v Japonsku vidět i u dalších velkých firem z oboru.
3. Hanwha Group (Jižní Korea)

Meziroční růst tržeb: +42,3 procenta
Hanwha je jedním z největších vítězů evropského přezbrojení – hlavně díky exportům pozemní techniky a munice. Skupině hraje do karet kombinace dvou věcí: silný domácí zbrojní průmysl a schopnost rychle škálovat výrobu, když přijde velká zahraniční poptávka. Právě to jí otevřelo dveře k velkým evropským kontraktům.
A že to není jednorázový výkyv, ukazuje i to, kam se Hanwha posunula v Evropě: Polsko s Korejci řeší nejen dodávky, ale i lokalizaci výroby a postupné „zapouštění“ do evropského průmyslu. Nejviditelnější je to u programu Chunmoo (program Homar-K) včetně obřích kontraktů podepisovaných v posledních týdnech.
2. Rheinmetall (Německo)

Meziroční růst tržeb: +46,6 procenta
Rheinmetall je jednou z nejviditelnějších firem evropského zbrojního boomu. Německý koncern stojí za velkou částí výroby munice a vybavení pro pozemní síly, o které je v Evropě po roce 2022 výrazně větší zájem. Do karet mu hraje i to, že se armády nesoustředí jen na samotné dodávky, ale také na dlouhodobé doplňování zásob a rozšiřování výrobních kapacit.
Firma zároveň otevřeně říká, že má nasmlouvané zakázky na roky dopředu a průběžně přidává další. V praxi to znamená, že růst nestojí na jedné velké objednávce, ale na širší vlně investic do obrany napříč Evropou. A právě proto Rheinmetall patří mezi společnosti, které z přezbrojování těží nejvíc.
1. Czechoslovak Group (Česko)

Meziroční růst tržeb: +192,7 procenta
Czechoslovak Group (CSG) miliardáře Michala Strnada v tomto srovnání vyčnívá: takhle výrazný skok mezi největšími zbrojařskými skupinami je spíš výjimkou než pravidlem. CSG totiž během jediného roku vyskočila v žebříčku největších zbrojních firem světa z 86. pozice do první padesátky na 46. příčku. A firma meziročně rostla s odstupem nejvíc ze všech zbrojních firem světa.
Skupina v posledních letech rychle nabírala na obrátkách díky munici a vojenské technice a dnes patří mezi firmy, které dokázaly nejlépe využít evropskou poptávku po zbrojní výrobě. Právě teď chce tenhle růstový příběh posunout i na kapitálový trh – oznámila plánované IPO na burze v Amsterdamu, kde počítá s nabídkou nových akcií zhruba za 750 milionů eur. Strnad by se tak pravděpodobně stal novým nejbohatším Čechem.
Druhým silným motorem je expanze do USA. CSG dokončila akvizici The Kinetic Group, významného výrobce malorážové munice, a sama ji popisuje jako zásadní krok pro posílení globální pozice. Vstup na burzu má zároveň otevřít další možnosti financování včetně toho, aby skupina měla větší prostor pro další nákupy a rozšiřování byznysu v zahraničí.














