Česko začalo naplno shánět peníze na pokrytí schváleného půlbilionového schodku. Jen od počátku roku ministerstvo financí prodalo investorům dluhopisy za bezmála 120 miliard korun. Přestože březen ještě neskončil, už nyní jde o rekordní sumu v moderní české historii, kterou si stát dokázal napůjčovat během prvního čtvrtletí.
Česko nabralo takřka třetinu peněz plánovaných letos na celý rok. Obrovský přísun bondů na trh i vyšší nároky investorů se ovšem odrazily v podstatně dražších půjčkách než doposud.
„Prozatím se domníváme, že zájem investoři o tuzemské dluhopisy neztratí, je však nutné počítat s tím, že požadovaný výnos bude růst. A to nejen z titulu specifického vývoje v Česku, ale obecně postupným zvyšováním sazeb delších splatností na globálním finančním trhu, který je tažen očekávaným růstem inflace,“ říká hlavní ekonom banky ING Jakub Seidler.
Úroky z dluhů tak vystoupaly na zhruba dvouletá maxima, za desetiletou půjčku Česko momentálně platí necelá dvě procenta úroku ročně, ještě v závěru minulého roku to byla polovina.
„Stále jde o bezpečný přístav pro ty z institucionálních investorů, kteří nesmějí jít do rizika, i pro jiné, kteří žádné riziko nechtějí. Nízké sazby ČNB navíc zatraktivňují státní dluhopisy i pro český bankovní sektor,“ říká ekonom poradenské společnosti PwC Petr Kříž.
České banky přetékají volnými penězi, které je během pandemie obtížnější bezpečně rozpůjčovat než dříve. A zatímco z úložek u České národní banky inkasují jen čtvrt procenta úroku ročně, investicí do vládního dluhu si přijdou na násobně více. Ještě atraktivnější je český dluh pro investory z eurozóny, pro řadu z nich je totiž Česko jednou z mála zemí, kde lze na dluhopisech vůbec ještě vydělat.
„Růst výnosů českých dluhopisů v letošním roce nalákal zahraniční investory a spolu se slabší korunou, a tedy potenciálem jejího zhodnocení, může tento zájem pokračovat,“ uvádí portfolio manažer Amundi CR Petr Zajíc. Právě zahraniční investoři byli zkraje roku nákupně nejaktivnější, jen během ledna skoupili přespolní investoři české dluhopisy za bezmála padesát miliard korun, zahraniční adresy tak drží kolem třiceti procent všech vydaných dluhopisů.
„Pokud by se podíl zahraničních investorů zvyšoval nad úroveň 40 procent, může to být vnímáno ze strany ratingových agentur jako rizikové, tyto investice totiž obvykle nejsou úplně nejstabilnější,“ soudí Zajíc.
Stát plánuje letos podle Strategie financování a řízení státního dluhu pokrýt svou potřebu financování vydáním střednědobých a dlouhodobých korunových bondů v objemu 400 miliard korun.
„Ministerstvo si ponechává možnost provádět čtvrtletní aktualizace v rámci Čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu České republiky, čehož historicky poprvé využilo v loňském roce s ohledem na významné navýšení potřeby financování v důsledku novelizace zákona o státním rozpočtu na rok 2020,“ uvádí mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch.
