Babiš navrhuje společně s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) a svým náměstkem Ondřejem Závodským vlastní předlohu. „Návrh zákona je reakcí na laxní přístup ministra Dienstbiera, který, přestože má tuto problematiku v gesci, vytvořil materiál, který oznamovatelům žádnou reálnou ochranu nepřináší, a to navíc s notným zpožděním,“ uvedl Babiš, který bude novou normu prosazovat jako svou poslaneckou iniciativu.
„Aby byl systém funkční, musí řešit vzniklý výpadek příjmu whistleblowera i jeho nemajetkovou újmu. Je zároveň nepřijatelné, aby byl oznamovatel nejprve pronásledován v zaměstnání a teprve potom se mohl domáhat ochrany u soudu. Náš zákon ošetřuje i tyto oblasti,“ dodal Babiš.
Zjevná lež
„Na tiskové konferenci pánů Babiše a ministra spravedlnosti Pelikána zaznělo, že můj návrh je opožděný. Je to zjevná nepravda. Legislativní plán počítá s tím, že návrh bude předložen do září,“ ohradil se Dienstbier.
Podle něj je zjevná lež i to, že nepředkládá funkční řešení. „Konkrétní návrhy jsme představili minulý týden. Oba ministři si připravovali svojí předlohu asi v Čapím hnízdě. Doporučil bych jim, aby hlavně oni dodržovali legislativní plán, tedy například předložení nového zákona o státním zastupitelství nebo návrhu o bezplatné státní pomoci,“ dodal Dienstbier.
Babišovu předlohu označil za okopírovaný slovenský zákon na ochranu whistleblowerů. „Podle Transparency International se neosvědčil. Byl bych rád, abychom si s vládními kolegy nedělali takového naschvály a vedli debatu věcně a oznamovatele trestné činnosti skutečně ochránili,“ dodal Dienstbier.
Změní se zákoník práce?
Místo nového zákona upřednostňuje Dienstbier úpravy některých pracovněprávních a služebněprávních norem, zejména pak zákoníku práce. „Jde o posílení procesního postavení oznamovatelů trestné činnosti před soudem. Zaměstnanec, který by se bránil u soudu, by sice musel prokazovat, proč byl propuštěn. Ale zaměstnavatel by zároveň musel doložit, že k propuštění zaměstnance ho nevedl šikanózní motiv, že jeho jednání nebylo vedeno odvetou,“ vysvětlil ministr.
Když zaměstnavatel podle Dienstbierova návrhu prohraje, bude muset zaměstnanci vše včetně ušlých platů a nároku na pracovní místo kompenzovat.
Anonymita nebo trestní oznámení
Pokud se pro Babišův návrh nalezne v Poslanecké sněmovně dostatek hlasů a podpoří ho i Senát, bude se moci oznamovatel trestného činu rozhodnout, zda zůstane v anonymitě, nebo podá trestní oznámení a využije institut chráněného oznamovatele. O ochraně bude rozhodovat státní zástupce a zaměstnanci bude garantovat například to, že jeho převedení na jinou práci, přeložení nebo ukončení pracovního poměru, nebude možné bez předchozího souhlasu Úřadu práce.
V případě, že se oznamovatel rozhodne zůstat v anonymitě, bude moci využít informačního systému Nejvyššího státního zastupitelství. „Tento nový komunikační kanál bude oznamovateli garantovat možnost komunikace s policií či státním zástupcem při naprostém utajení jeho totožnosti. Z poznatků neziskových organizací zabývajících se bojem s korupcí víme, že bez tohoto přelomového nástroje by si mnoho svědků korupčního jednání svou iniciativu ve jménu zákona nakonec rozmyslelo,“ vysvětlil ministr Pelikán.
Zákon má platit i pro policisty a vojáky
V návrhu se rovněž počítá s náhradou za ztrátu příjmů v důsledku nezákonného skončení pracovního poměru i náhradu za nemajetkovou újmu, která je často s whistleblowingem spojena. „V případě přiznání a vyplacení těchto náhrad bude stát oprávněn požadovat a případně soudně vymáhat na tom, kdo tuto újmu způsobil, jejich úhradu,“ dodal náměstek ministra financí Závodský.
Ochrana by se podle Babišovy měla vztahovat na zaměstnance v pracovním poměru, ve státní službě, na vojáky z povolání i na příslušníky bezpečnostních sborů.
