Ministerstvo financí hodlá rovněž odložit realizaci jednotného inkasního místa a zavést opatření proti daňovým únikům. Od roku 2016 pak MF plánuje po diskuzi s odbornou veřejností zrušit koncept superhrubé mzdy a nahradit sedmiprocentní daň pro vysokopříjmové občany druhou sazbou daně.
„Abychom stihli úpravy od příštího roku, tak máme zhruba jeden měsíc, abychom je začlenili do zákonů. Lze říci, že v návrzích s účinností od 2015 budou změny, které jsou nutné a nezbytné anebo jsou to změny vyplývající z koaličních dohod, které nejsou komplikované,“ uvedla náměstkyně ministra Simona Hornochová.
Celkově chce ministerstvo zrušit v zákonu zřízení Jednoho inkasního místa. Spolu s tím zruší v zákonu schválené plošné osvobození dividend od daně a nižší limity na daňový odpočet úroků z hypoték a stavebního spoření. Zůstane tak limit 300 tisíc korun namísto v zákoně schválených 80 tisíc korun.
„U daní z příjmu, i když se nezmění sazby, bude pravděpodobně časem většina plátců odvádět víc kvůli rozšíření daňových základů. U spotřebních daní zaplatí spotřebitelé víc na tabákových výrobcích. U DPH se mohou plátci těšit na snížení sazby u omezeného okruhu výrobků, návrh na toto snížení vypadá ale z ekonomického hlediska nesystémově,“ upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Zavedení třetí sazby DPH podle něj navíc znamená, že se celý systém stane složitějším a náchylnějším k daňovým únikům. V neposlední řadě, centrální registrace bankovních účtů údajně znamená, že bude běžný občan postaven před otázku, zda důvěřuje centrálním orgánům ve stejné míře jako bankám, že udrží bankovní tajemství.
V případě opatření proti daňovým únikům by chtělo ministerstvo zavést on-line registrace tržeb a účtenkovou loterii. Koncem letošního roku by měla být hotová analýza chorvatského a maďarského modelu, který by úřad chtěl využít. Dále ministerstvo chce zvýšit zdanění hazardu a zdanit obecně loterie provozované prostřednictvím internetu.
Ohledně třetí sazby DPH uvažovalo podle Hornochové ministerstvo o pětiprocentní sazbě. Ovšem jen v případě léků by tak rozpočet přišel o 7,8 miliardy korun a knih o půl miliardy. Pracovně tak zvažuje desetiprocentní sazbu. V případě dětské výživy ministerstvo požádalo koaliční partnery o vyjádření, co je záměrem a čeho by se to mělo konkrétně týkat.
Od příštího roku by se měl také rozšířit institut nespolehlivého plátce DPH, měl by být zřízen centrální registr bankovních účtů a od roku 2016 zavedena elektronická evidence pro účely DPH.
Daňovému přiznání se nevyhnou ani zaměstnanci
