Bankovní rada České národní banky na mimořádném pondělním jednání snížila jednomyslně základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Opatřením chce zmírnit dopady epidemie koronaviru na ekonomiku. Je zřejmé, že s pokračováním mimořádné situace roste pravděpodobnost horšího scénáře, tedy poklesu českého hospodářství, uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Zároveň ČNB dnes potvrdila připravenost reagovat na případné nadměrné výkyvy kurzu koruny svými nástroji. ČNB má k dispozici devizové rezervy 3,4 bilionu korun. Koruna přitom v posledních dnech oslabuje až nad hranici 27 korun za euro.
„Domníváme se tak, že ČNB by vstoupila na trh a podpořila korunu intervencemi v případě, kdy by koruna oslabila k hranici 27,5 až 28 korun za euro. ČNB má v tuto chvíli velké množství devizových rezerv (kolem 60 procent HDP) a má tak dostatek munice, aby mohla skokovému oslabení koruny delší období bránit, “ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
ČNB se podle analytika Víta Hradila z Raiffeisenbank zřejmě rozhodla bojovat s koronavirem šokovou terapií, což podle nás bude znamenat i další brzké snížení sazeb o dodatečných 50 bazických bodů.
„Snížení sazeb bylo sice překvapivé pokude jde o načasování, nicméně ve světle včerejšího rozhodnutí americké centrální banky Fed minimální. Bankovní rada se zřejmě snaží postupovat striktně podle mandátu a současných dat. Jejich inflační model zřejmě neumí pracovat se scénářem, kdy se u nás ekonomika na minimálně 4 týdny zmenší o 60 procent. Proto byly tak málo odvážní a nechali si prostor pro další snižování v dalších dnech. Trh jim jasně ukázal, že měli být agresivnější. I po tomto snížení koruna oslabuje vůči euru nad 27 korun,“ doplnil analytik Radim Dohnal z Capitalinked.com.
Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je zřejmé, že nastane razantní útlum ekonomiky. S pokračováním mimořádné situace přitom podle něj roste pravděpodobnost, že ekonomika klesne. V
„My v tuto chvíli nemáme žádnou ucelenou prognózu, není to technicky možné. Je ovšem zřejmé, že dojde k razantnímu útlumu ekonomiky. Říci, jestli klesne k nulovému růstu, nebo dokonce do záporu je velmi obtížené, ale s každým dnem mimořádné situace narůstá pravděpodobnost horšího scénáře,“ uvedl guvernér.
Odhady ekonomů i institucí z počátku roku počítali letos s růstem ekonomiky kolem dvou procent. Nyní se stále více ekonomů přiklání k nižšímu růstu. Někteří ovšem již hovoří i o stagnaci ekonomiky jako o optimistickém scénáři. ČNB v aktuální únorové prognóze počítá letos s růstem ekonomiky o 2,3 procenta.
Centrální banka také očekává, že se banky v současné situaci zdrží výplaty dividend a dalších kroků, které by mohly ohrozit odolnost jednotlivých bank. „ČNB v této souvislosti konstatuje, že kapitálová pozice domácího bankovního sektoru je díky kapitálovým rezervám a dobrovolně drženému přebytku kapitálu v současnosti robustní. Bankovní sektor jako celek je schopen se vyrovnat s důsledky i významně nepříznivého ekonomického vývoje, což dokládají dohledové i makrozátěžové testy,“ uvedla banka.
Dnes také preventivně upravila pravidla měnových operací k dodávání likvidity (pozn. volných finančních prostředků) bankám, která zavedla v říjnu 2008 na podporu domácího finančního trhu během globální finanční krize. „Tyto dodávací repo operace budou počínaje středou 18. března 2020 vyhlašovány třikrát týdně v pondělí, středu, pátek namísto dosavadní frekvence jednou týdně,“ uvedla banka.
ČNB snížila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na 2,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada snížila o 0,5 procentního bodu na 0,75 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Rada ČNB dnes také revidovala dřívější rozhodnutí zvýšit od 1. července rezervu na ochranu úvěrového trhu, tzv. proticyklickou kapitálovou rezervu na dvě procenta. Sazba tak zůstane na 1,75 procenta. Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky.
