Česko by mělo do roku 2030 zdesetinásobit sumu vynakládanou na ochranu klimatu v rozvojových státech. Nyní jde v ČR z veřejných a soukromých zdrojů zhruba 173 milionů korun ročně, v roce 2030 by to mělo být 1,79 miliardy korun.
Píše to ministerstvo životního prostředí v Politice ochrany klimatu v ČR, kterou ve středu projedná vláda. Ročně by se tak suma měla zvyšovat v průměru o zhruba 115 milionů korun. Částka není závazným cílem, což kritizují ekologové.
Část peněz by mohla jít z obchodu s emisními povolenkami. Ministerstvo životního prostředí by spolu s ministerstvem financí měly připravit novelu zákona o podmínkách obchodování s emisemi, aby se dala ochrana klimatu financovat i z tohoto zdroje. Novela by měla být hotová do konce roku 2020.
Česká republika měla podle závazku z roku 2005 přispívat 0,33 procenta hrubého národního důchodu, dlouhodobě dává zhruba třetinu tohoto závazku. "Dlouhodobě efektivní a dobře cílená pomoc rozvojovým státům vypořádat se s negativními vlivy změny klimatu, významně přispěje k zabezpečení vhodných životních i ekonomických podmínek tamního obyvatelstva, což by mělo v dlouhodobém horizontu pozitivním způsobem ovlivnit také míru humanitární a ekonomické migrace obyvatelstva rozvojového světa," píše se v materiálu.
Výdajů nad miliardu korun by měla ČR dosáhnout v roce 2025. Například úřad vlády v připomínkách navrhl, aby tuto hranici překročila již v roce 2020. To ale podle ministerstva nebude nejspíš možné.
Podle ekologů materiál zanedbává globální spoluodpovědnost ČR za změny klimatu. "Zatímco adekvátní podíl naší země na pokrytí pomoci chudým zemím se zvládáním povodní, such, hurikánů či slabých úrod a nemocí je dle sofistikovaného výpočtu mezinárodních rozvojových organizací deset miliard korun ročně, dokument navrhuje dávat jen 1,8 miliardy a dosáhnout této částky až od roku 2030," řekl ČTK programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. Kritizuje také, že jde o předpoklad, nikoliv o závazný cíl.
Aktuálně jsou prostřednictvím České rozvojové agentury financované projekty v Arménii, Afghánistánu, Bosně a Hercegovině, Etiopii, Kazachstánu, Kosovu, Mongolsku, Moldavsku, Gruzii, Vietnamu, Kambodže a v Jemenu. "Přibližně 70 procent prostředků bylo směřováno na adaptační projekty, které jsou realizovány v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví," uvedlo ministerstvo. Na projektech se podílely české firmy.
