Důchodový věk by mohl růst mírněji, připouští Jurečka. Penzijní systém se ale více zadluží

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) připouští, že argumenty demografů mají váhu. „Jsem připraven jejich návrh podrobit mikrosimulačnímu modelu, abychom znali dopady na bilanci důchodového systému,“ uvedl šéf rezortu práce.

Varoval ale, že zmírnění tempa růstu penzijního věku by zvýšilo zadlužení důchodového systému. Kolem roku 2050 by se podle Jurečky nepohybovalo kolem jednoho procenta HDP, tedy asi 70 miliard korun, ale bylo by vyšší. „Rozhodně by to přineslo propad, ale nedokážu v tento okamžik říct, kolik by činil. Nicméně otázku nastavení principu, který demografové navrhují, beru vážně,“ dodal ministr.

Demografové chtějí spravedlivější systém

Nárůst důchodového věku nad hranici 65 let patří ke změnám, které tento týden při jednání Poslanecké sněmovny o penzijní reformě nejvíce kritizuje opoziční hnutí ANO a uskupení SPD. Částečně jim dávají za pravdu právě demografové. „Pro ročníky narozené v letech 1966 až 1978 doporučujeme zvyšování důchodového věku o jeden měsíc pro každý ročník narození,“ stojí ve stanovisku, které Česká demografická společnost poslala prezidentu Petru Pavlovi jako podklad pro jednání s Jurečkou. 

Podle modelu demografů by ročník 1966 šel do penze v 65 letech a jednom měsíci a ročník 1978 v 66 letech a jednom měsíci. A lidé narození v roce 2000 by měli důchodový věk skoro o dva roky nižší, než předpokládá vládní reforma.

Demografové míní, že by to bylo předvídatelnější a spravedlivější. Pokud vládní úpravy paragrafů vstoupí v platnost, lidé narození v roce 1968 budou pracovat ještě pět měsíců nad pětašedesátiletou hranici. Ročníkům 1969 až 1972 se pak odchod na odpočinek oddálil o sedm měsíců. Plyne to z tabulky, která je součástí návrhu reformy.

Demografická společnost kritizuje také to, že důchodový věk by se podle doby dožití stanovoval každý rok. Mohlo by to vést k tomu, že se průměrná doba strávená v penzi bude u každého ročníku lišit. Hrozí tak bezdůvodné rozdíly mezi věkovými skupinami, varují demografové.

Spor o důchodový věk trvá

Přesné propočty důchodového věku pro lidi mladší padesáti let ministerstvo práce zatím nezveřejnilo. Nástřel možného vývoje obsahuje předběžná zpráva o stavu důchodového systému, jejíž konečnou podobu má kabinet schvalovat příští měsíc: „Pro osoby narozené po roce 1972 důchodový věk postupně poroste a pro osoby, které budou odcházet do důchodu v roce 2050, by se měl, pokud nedojde k neočekávaným změnám vývoje naděje dožití, pohybovat mezi 67 a 68 lety,“ stojí v materiálu rezortu práce.

Přestože by věk odchodu do penze mohl podle reformy stoupat až o dva měsíce ročně, novely zákonných ustanovení tento mechanizmus neobsahují. Jurečka zdůrazňuje, že by vždy záleželo na oficiálních statistických datech o době dožití. „Kdyby se věk dožití nezvyšoval, nerostl by ani důchodový věk,“ ujistil už při představení reformy loni na podzim. Dalším stěžejním ukazatelem je doba, kterou mají Češi strávit na odpočinku. Má činit 21 a půl roku.

Pokud by se návrh penzijní reformy upravoval, bylo by to zřejmě při takzvaném druhém sněmovním čtení o prázdninách. Při této legislativní proceduře se zpravidla projednávají různé pozměňovací předlohy.