Farmaceutický byznys si chce v Česku nechat platit jen za léky, co skutečně zabírají

Provoz výrobce léků Zentiva v Praze-Dolních Měcholupech na snímku z 26. ledna.

Provoz výrobce léků Zentiva v Praze-Dolních Měcholupech na snímku z 26. ledna. Zdroj: ČTK/Vondrouš Roman

Ilustrační foto
Provoz výrobce léků Zentiva v Praze-Dolních Měcholupech na snímku z 26. ledna.
Léky, ilustrační foto
Léky, ilustrační foto
Léky
7
Fotogalerie

Do Česka se dostává evropský trend, který umožňuje rychlejší dostupnost inovativních léků pro pacienty a přitom nedochází k větší zátěži systému financování zdravotnictví.

Výrobci léků přicházejí s nabídkou, jak pomoci financování inovativní drahé léčby, aby se k pacientům dostávaly novinky, a přitom se nezhroutilo zdravotnictví. Systém má platit jen za přípravky, které skutečně zaberou.

„Budeme muset připravit schémata financování založená na výkonu přípravku. Tak, aby český zdravotnický systém platil jen za to, co funguje,“ uvedl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. Vypadat to může tak, že výrobce slíbí, jak se zdraví pacientů po nasazení přípravku zlepší.

Pokud se to nevyplní, vrátí část peněz. Anebo bude pojišťovna hradit léky jen pro ty pacienty, u kterých bude po nasazení léčby prokazatelné zlepšení. Senátorovi ČSSD Janu Žaloudíkovi se nápad zamlouvá. „Platit se má jen za léky, které léčí, žárovky, které svítí, sekačky, které sekají. Ne však za ty, z nichž léčí, svítí nebo sekají jen některé někdy, občas,“ uvedl ve svém komentáři ve Zdravotnickém deníku.

„Chceme solidní ocenění produktu a jeho účinnosti. Je to především v zájmu udržitelnosti chodu zdravotnictví,“ dodal. Inovativní cílené léky, které se podávají na vážné nemoci ve specializovaných centrech, polykají každoročně větší díl zdravotnického balíku

. Zatím jde v Česku na inovativní biologickou léčbu zhruba 14 miliard korun ročně. Podle analýzy agentury iHeta jsou v přípravě ke schválení do roku 2020 léky za dalších 5,6 miliardy korun ročně. „Jak roste počet přípravků, zvyšují se náklady. Ve výhledu několika let je ohrožena i stabilita zdravotnických rozpočtů v mnoha zemích EU,“ uvedl před časem na poslaneckém semináři Milan Krotký z VZP.

V Evropě už nyní významně roste počet zemí, kde takové dohody fungují, což potvrzují i analýzy evropského sdružení výrobců léků. Již dříve uzavřela Všeobecná zdravotní pojišťovna s výrobci jednodušší dohody o tom, že celkové náklady na péči jejich přípravkem nepřesáhnou odhad. Jasná transparentní pravidla podobných dohod ale chybějí.