Místo čtyř dávek jedna. Pavel podepsal reformu sociálních podpor
Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky nahradí jedna nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese od října reforma sociálních podpor, kterou nyní podepsal prezident Petr Pavel. Nový systém sociální pomoci by měl být podle vlády jednodušší, efektivnější a adresnější, měl by více motivovat k práci.
Prezident zároveň podepsal doprovodnou novelu zahrnující sociální podporu studentům s malými dětmi a z chudších rodin. Studentky a studenti vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi budou moci získat od státu novou dávku na jejich hlídání v měsíční částce třetiny minimální mzdy. Vysokoškoláci z chudších rodin budou mít nárok na další novou státní podporu v podobě příspěvku na studium.
Prezident k podpisu tohoto zákona a doprovodné novely uvedl, že principy reformy jsou bezpochyby krokem správným směrem, protože nyní je dávkový systém nepřehledný pro občany i úřady. Ohrožené domácnosti tak podle hlavy státu často nežádají o dávky, na které mají nárok, naopak na některé dávky nyní dosáhnou i lidé s relativně vysokými příjmy či velkým majetkem. „Dnešní systém navíc také málo motivuje k práci,“ míní Pavel.
Vnímá ale, že v odborných diskusích panují otazníky ohledně možných dopadů na některé skupiny populace. „Tato rizika se ukážou až v praxi. Je třeba je pečlivě monitorovat a pokud se naplní, budu žádat příští vládu, aby určité parametry systému opravila,“ podotkl prezident. Jedná se podle něj zejména o otázky definice zranitelných osob, která nyní vynechává například samoživitele se staršími dětmi, výše životního minima pro malé domácnosti, dopadu na pracovní motivaci občanů v oddlužení či nastavení normativů na bydlení.
„Přesto jsem přesvědčen, že reformu je třeba podpořit. Česko nyní získává jednodušší dávkový systém, který je lépe zacílený na nejohroženější domácnosti, může zlepšit čerpání těmi, kdo dávky skutečně potřebují, a jako celek více motivuje občany k práci,“ doplnil Pavel.
Dopady zavedení takzvané superdávky na rozpočet se podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí pohybovaly od snížení výdajů o asi 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení o zhruba 7,4 miliardy korun. Vliv na rozpočet po sněmovních úpravách předlohy ale není známý. Poslanci například rozšířili v porovnání s vládní novelou okruh zranitelných osob s vyšší podporou o lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok o pozůstalé manžele či partnery. Snížili ale naopak částky energetického paušálu.
Nový systém sociální pomoci bude nabíhat zhruba půl roku, tedy asi do března 2026. Senát požádal ministerstvo práce a sociálních věcí o to, aby vyhodnocovalo jeho dopady.
