Do úzkého vedení KSČM se dostal i Filipův vyzyvatel, bývalý místopředseda strany Josef Skála, stal se místopředsedou pro ideologickou práci. Místopředsednické křeslo pak obhájil Jiří Dolejš. O post místopředsedkyně přišla Milena Vostrá.
KSČM podle Filipa posiluje svou autoritu ve společnosti. V projevu shrnujícím poslední čtyři roky vyzdvihl zisk hejtmanského křesla i 33 komunistických mandátů ve Sněmovně, kdy KSČM získala víc než 100 tisíc voličů. Volby do Evropského parlamentu se naopak nepovedly, a to kvůli tomu, že se nepodařilo naplnit kandidátky, uvedl.
Pro budoucí volby je podle něj nutné získat vedle stálých i nerozhodnuté voliče. Aby se komunistům podařilo oslovit nespokojené voliče, chce získat aktivisty z občanské společnosti, zaměřit se například na nemilitantní ekology.
Vnitrostraničtí kritici dosavadního vedení KSČM se obávají snižujícího se počtu členů strany. Od posledního sjezdu jich ubylo 10 tisíc a podle podkladů pro sjezd hrozí to, že za pět let bude vlastnit členskou průkazku KSČM 20 až 25 tisíc lidí. Loni strana čítala 43 tisíc členů, pokud bude trend pokračovat, může podle některých začít klesat i počet základních organizací.
„Zpohodlnění, zpanštění a sebeuspokojení,“ popsala svůj pohled na nejsilnější opoziční stranu poslankyně a zastánkyně radikálního křídla KSČM Marta Semelová. V projevech zaznělo i to, že komunisté nikdy nebyli salónními politiky.
Poslanec Stanislav Grospič, který na sjezdu před čtyřmi lety v Liberci neuspěl v souboji Filipem, uvedl, že je třeba „komunistickou stranu posunout na zcela jinou platformu“, změnit program, více se soustředit na spolupráci s odbory. Nynější vedení se podle něj příliš upíná na parlamentní a zastupitelskou práci. Podle staronového šéfa strany výsledky sjezdu ukážou, že strana je schopná vést i velmi silnou mimoparlamentní politiku.
Filip je tváří umírněnější části KSČM. Po sjezdu neplánuje velké programové změny. „Komunistická strana bude nekompromisním kritikem současné vládní koalice, bude vždycky tou opozicí, která má reálné a realistické návrhy,“ řekl novinářům. Je podle něj třeba oslovit nerozhodnuté a naštvané voliče argumenty, nikoli populismem a bulvárem. Ostře se v této souvislosti vyhranil vůči extremistickým řešením, například migrační krize.
| Vojtěch Filip stojí v čele českých komunistů od října 2005 |
|---|
| Datum a místo narození: 13. ledna 1955, České Budějovice Vzdělání: absolvent Právnické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (nyní Masarykova univerzita) v Brně Současná funkce: předseda KSČM (od 1. října 2005, znovu zvolen 2008, 2012, 2016), místopředseda Poslanecké sněmovny (od listopadu 2013, předtím 2002 až 2010) Působení v politice: do komunistické strany vstoupil v roce 1983, v letech 1984 až 1990 byl poslancem Městského národního výboru v Českých Budějovicích a v letech 1994 až 2002 členem městského zastupitelstva v Českých Budějovicích; v letech 1990 až 1992 byl poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSFR; od června 1996 do rozpuštění v roce 2013 a od voleb v témže roce je členem Poslanecké sněmovny, mimo jiné v ní působil jako předseda poslaneckého klubu KSČM; v letech 2004 až 2005 byl místopředsedou KSČM Praxe: v letech 1979 až 1990 byl právníkem v národním podniku Sfinx v Českých Budějovicích, v roce 1992 si otevřel vlastní advokátní kancelář Rodina: ženatý, s manželkou Ludmilou, která je stomatoložka, mají dvě děti - syna Robina a dceru Darinu |
| Ostatní: - Vojtěch Filip podle archivních dokumentů spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností (StB). Podle soudního rozhodnutí z 90. let ale nešlo o vědomou spolupráci. Filip sice pro tehdejší rozvědku pracoval, nevěděl prý ale, že organizačně spadá pod StB. - Filip si dlouhodobě udržuje pověst pragmatického politika. Například podle polistopadového předsedy KSČM Jiřího Svobody je obratný „technik moci“; v poslední době je ale právě kvůli tomu terčem kritiky. Jako dosud jediný komunistický politik získal vysokou ústavní funkci, když se opakovaně stal místopředsedou Poslanecké sněmovny. - Do nejvyšší stranické funkce nastoupil po rezignaci dlouholetého šéfa komunistů Miroslava Grebeníčka, který strávil v čele KSČM 12 let (červen 1993 až říjen 2005). Pod Filipovým vedením se komunisté vždy dostali do Sněmovny, před třemi lety dosáhli druhého nejlepšího polistopadového výsledku; získali 14,91 procenta hlasů a 33 poslanců (vůbec nejúspěšnější strana byla v roce 2002, kdy měla 18,51 procenta a 41 mandátů). |
