Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v dubnu zpomalil na 12,7 procenta z březnových 15 procent. V meziměsíčním srovnání ceny klesly 0,2 procenta, oproti březnu zlevnily zejména potraviny, uvedl Český statistický úřad. Od vývoje inflace se odvíjí rozhodování bankovní rady České národní banky ohledně nastavení úrokových sazeb.
Analytici další zvolňování meziročního tempa inflace očekávali, předpovídali přitom pokles na 13,1 až 13,4 procenta z březnových 15 procent. Naopak meziměsíčně ekonomové předpokládali mírný růst spotřebitelských cen.
K dezinflaci významně přispěl meziměsíční pokles cen potravin o 1,6 procenta. Konkrétně se snížily zejména ceny vajec (-12,9 procenta), mléka (-12,3 procenta) a zeleniny (-5,0 procent). Na celkové inflaci se také projevil pokračující pokles cen pohonných hmot. Naopak stoupaly ceny bytového vybavení, oblečení a obuvi, a opět o něco zdražily restaurace. Z potravin byly vyšší zejména ceny brambor o 12,5 procenta a vepřového masa o 1,9 procenta.
V příštích měsících analytici očekávají další postupný pokles inflace. Na jednociferné hodnoty by se podle nich měly spotřebitelské ceny dostat zhruba v polovině roku. Důležitou roli v tom bude i nadále sehrávat vysoká srovnávací základna z loňského roku.
„Stále platí, že celá řada položek pokračuje v solidním meziměsíčním růstu a protiinflačně působí jen kvůli vysoké srovnávací základně,“ okomentoval data Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Světová mapa inflace >>>
Optimismus mírní také hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. „K dubnovému příznivému vývoji cen značnou měrou přispěly sezónní faktory,“ uvedl ve svém komentáři. „Skončila zimní turistická sezóna a ceny v kategorii rekreace klesly o 1,2 procenta. Zatímco celkový index spotřebitelských cen v dubnu klesl o 0,2 procenta, jádrová inflace po sezónním očištění stoupla o 0,4 procenta,“ dodal.
Jádrová inflace měří vývoj spotřebitelských cen očištěný například o sezónní vlivy, vliv změn regulovaných cen či vliv daňových úprav.
Podobně se vyjádřil i Vít Hradil, hlavní ekonom finanční společnosti Cyrrus. „Dubnový výsledek představuje příjemné překvapení, jež je ovšem způsobeno výhradně kategorií potravin, které namísto očekávaného zdražení meziměsíčně vykázaly cenový pokles. Právě potraviny jsou přitom tradičně volatilní a nemají velkou vypovídací hodnotu vzhledem k celkovým inflačním tlakům,“ napsal.
Také podle Marka by se inflace bez nákladových šoků měla v druhé polovině roku již pohybovat v jednociferných hodnotách. Další skok směrem dolů pak podle něj přijde na začátku příštího roku.
„Otázkou je, zda to bude skok do blízkosti inflačního cíle centrální banky. Rizikem jsou nyní především vzlínající inflační očekávání a rostoucí mzdové požadavky, které by mohly udržet inflaci po delší dobu viditelně nad inflačním cílem, což by vyžadovalo změnu přístupu měnové politiky,“ uvedl.
Jakub Seidler z ČBA se domnívá, že nejvýraznějším rizikem je inflace příštího roku. „Ačkoli výrazně poklesne, hlavní nejistotou je, zda se dostane k dvou či tříprocentní hranici dle standardních odhadů a vlivu vysoké srovnávací základny, nebo se zakoření v tuzemské ekonomice na vyšší úrovni,“ podotkl.
Podle Víta Hradila zůstává návrat k dvouprocentnímu cíli centrální banky zatím v nedohlednu, a to právě kvůli pokračujícím inflačním tlakům v poptávkou tažených kategoriích. „Česká národní banka ovšem podle nás úrokové sazby dále nezvýší a spíše z opatrnostních důvodů pozdrží jejich pokles,“ poznamenal.
Rychlý pokles meziroční inflace v dubnu podle ekonoma UniCredit Bank Patrika Rožumberského zvyšuje pravděpodobnost, že návrat k jejím jednociferným hodnotám nastane už v červnu. „Zároveň se podle nás mírně snížila pravděpodobnost, že ČNB odhlasuje na svém příštím zasedání další zvýšení úrokových sazeb. Scénář s navýšením sazeb o 25 bodů v červnu však zcela nevylučujeme,“ uvedl.
Kvůli zmíněným obavám, že inflace nebude klesat dostatečně rychle se na posledním měnově-politickém zasedání ČNB, které se konalo minulý týden, vyjádřili hned tři členové bankovní rady pro zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Většina, tedy zbývající čtyři centrální bankéři, však byli proti a tak dvoutýdenní repo sazba zůstala na sedmi procentech.
Pro připomenutí, na předchozím měnově-politickém zasedání, které se konalo na konci března, byl pro zvýšení pouze jeden člen bankovní rady, a to Tomáš Holub.
