Inflace v Česku okrádá důchodce více než ostatní

Zatímco celé populaci se výdaje domácností v průměru zvýšily od roku 1999 do roku 2010 jen kvůli inflaci o 34 procent, výdaje důchodců inflace zvedla o více než 40 procent. Deseti procentům domácností s nejnižšími příjmy rostly ceny jejich nákupů kumulativně o téměř 44 procent.

Tato čísla vyplývají ze způsobu, jakým se inflace počítá. Klíčovou roli hraje podíl jednotlivých druhů výdajů na celkových útratách domácností. Protože důchodci a nízkopříjmové rodiny utratí více než průměr za bydlení, energie, potraviny a nealkoholické nápoje, dopadá na ně růst jejich cen více.

Ceny bydlení, vodného a stočného, energií a paliv přitom vzrostly od roku 1999 do roku 2010 celkem o 385 procent. U potravin se ceny zvýšily na 1,5násobek úrovně z poloviny devadesátých let minulého století. Naopak například u oděvů a obuvi se v roce 2010 ceny vrátily zpět na hodnoty z roku 1999.

Kumulativní růst cen pro různé skupiny obyvatel (1999–2010)

Výrazně jiné inflaci, než jakou pravidelně zveřejňuje statistický úřad, čelí podle analytiků z IDEA zhruba dvě pětiny obyvatelstva České republiky. Navíc čím vyšší je průměrná inflace, tím více domácností je rozdílným růstem cen zasaženo. Stát ovšem tento rozdílný dopad vývoje cen na obyvatelstvo nijak nezohledňuje ve valorizacích důchodů a nejrůznějších sociálních dávek.

Analytici ještě dodávají, že dopad inflace se nejspíš bude lišit také v jednotlivých krajích. Pokud by statistický úřad růst cen sledoval rovněž regionálně, mohl by stát podstatně lépe zacílit i svou hospodářskou politiku.