Končí rok vládních rošád, bojů o církevní restituce a úpadku velkých stran

Koláž

Koláž Zdroj: Kolaz E15

Prezident republiky Václav Klaus se ve svém novoročním projevu nemýlil. Letošní rok skutečně k nejlehčím nepatřil. Ve vládě se střídají ministři jako na běžícím pásu, u schvalovaných reformních zákonů nepanuje shoda ani ve vládním táboře, natož aby našly pochopení u opozice. Připočteme-li metanolovou kauzu a korupční skandál středočeského hejtmana Davida Ratha, nelze se divit rostoucí oblibě komunistů.

Církve se dočkaly

Po dvou dekádách debat o vyrovnání s církvemi 11. ledna vláda Petra Nečase konečně odsouhlasila zákon o navrácení majetku církvím. Návrh počítal s navrácením majetku za 75 miliard korun a postupně vyplácenou finanční náhradou 59 miliard, která se má navyšovat o inflaci. Už v lednu ale bylo jasné, že zákon to bude mít v parlamentu těžké. Vít Bárta po vládním ano ihned avizoval, že Věci veřejné si ještě budou klást podmínky.

Pak se ale vládní koalice rozpadla a nová frakce okolo Karolíny Peake už s restitucemi takový problém neměla. V únoru sněmovna návrh podpořila v prvním čtení i přes jednoznačný odpor opozice. V dubnu se ozval z Pražského hradu Václav Klaus, který v problematice restitucí začal vidět „řadu otazníků“. V červnu prošla norma druhým čtením ve sněmovně a ČSSD oblepila republiku billboardy s chtivou rukou preláta, který se natahuje po pytli peněz. V červenci poslanci zákon definitivně schválili, ale levicový Senát jej podle očekávání odmítl.

K tomu se opět přidal prezident Klaus, který požádal lídry koalice o osobní garanci, že restituce neprolomí hranici února 1948. Vratká koalice raději hlasování odkládala, ale nakonec se Nečasovi podařilo sehnat dost hlasů a senátní veto v listopadu přehlasovat. Prezident zákon nevetoval ani ho nepodepsal. Od Nového roku tak . ČSSD ale chystá ústavní stížnost.

Kraje zrudly a Ústecko úplně

Ústecký hejtman Oldřich BubeníčekÚstecký hejtman Oldřich Bubeníček | ctk

Že si velké strany v podzimních krajských volbách nepovedou nejlépe, tušily ODS i ČSSD. Ale nikdo nečekal, že 12. a 13. října tak výrazně uspějí komunisté. Zatímco v roce 2008 je volilo 438 tisíc Čechů, letos to bylo o 100 tisíc lidí více. Občanští a sociální demokraté ztratili přes 78, respektive 75 krajských mandátů, KSČM jich 68 získala. Na prvenství dosáhli ústečtí a karlovarští komunisté. Právě v Ústeckém kraji, který byl léta synonymem korupce, se komunista stal historicky prvním hejtmanem KSČM.

Komunisté vládnou po volbách v devíti krajích. Na Vysočině podporují menšinovou vládu ČSSD. Proti jejich účasti v krajských vládách se na několika místech ozvali studenti, když komunisté obsadili pozice radních pro školství.
Podzimní úspěch KSČM podtrhly i senátní volby, v nichž do druhého kola volby postoupilo historicky nejvíce kandidátů této strany. Mezi tuctem postupujících byl dokonce i v tradičně pravicové Praze 8 místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Nakonec ale ve druhém kole zvítězil jen jediný komunista Václav Homola v Chomutově.

Metanol zabil nejméně 38 osob

Ilustrační fotoIlustrační foto | ctk

Česko zažilo v září prohibici, když ministerstvo zdravotnictví 14. září vyhlásilo zákaz prodeje a distribuce alkoholu s obsahem více než 20 procent. Důvodem byly náhlé otravy způsobené jedovatým metanolem, který se dostal do prodávaných lahví tvrdého alkoholu. Koncem září policie oznámila, že vypátrala zdroj otravy. , kteří míchali smrtící koktejl, hrozí nyní až výjimečný trest. Kromě mrtvých musely být desítky lidí hospitalizovány, mnohým jed poškodil trvale zrak či dokonce způsobil slepotu.

Rathova krabice s miliony

David RathDavid Rath | ctk

Mocný hejtman Středočeského kraje David Rath 14. května přijel za ředitelkou kladenské nemocnice Kateřinou Pancovou. Když odcházel s krabicí od vína pod paží, sesypali se na něj příslušníci protikorupční policie a vysoký politik putoval do vazby. V krabici se našlo sedm milionů korun, které podle tvrzení policie pocházejí z rozsáhlé trestné činnosti, kterou Rath kryl. Politik ČSSD se k trestné činnosti nepřiznal. Naopak 5. června v Poslanecké sněmovně při debatě o jeho vydání k trestnímu stíhání přednesl velmi emotivní projev, ve kterém se vylíčil jako oběť spiknutí ministra vnitra Jana Kubiceho: „Je to výsledek fungování chobotnice pana Kubiceho, která dokonale připravila celou záležitost,“ prohlásil.

Vyšetřování , v lednu by se Rath měl začít seznamovat se spisem, pak se čeká samotný soud. Rathova kauza dala vyniknout dozorující ústecké státní zástupkyni Lence Bradáčové. Té byl sice nakonec případ odebrán, ona sama 30. července povýšila a stala vrchní státní zástupkyní v Praze.

Problémy s přímou volbou prezidenta

Ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav HenychŘeditel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych | ctk

V únoru Senát odhlasoval ústavní zákon o přímé volbě hlavy státu, a zrušil tak dosavadní volbu prezidenta poslanci a senátory. Pod zákon se podepsal i Václav Klaus, byť přímou volbu považuje za „fatální chybu“. Mnoho zájemců o Pražský hrad se svou kandidaturou otálelo do léta, kdy parlament přijal prováděcí zákon k volbě. Brzy se ale ukázalo, že zákon má velké mezery. Legislativní úpravu přímé volby kritizoval otevřeně předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Nakonec se o kandidaturu ucházelo 11 vážných zájemců nominovaných zákonodárci či alespoň 50 tisíci občany. Ministerstvo vnitra odmítlo zaregistrovat tři z nich, protože po odečtení neplatných hlasů klesl počet podpisů pod stanovenou hranici. Za vyčinil ministerstvu Nejvyšší správní soud, který do hry vrátil Janu Bobošíkovou. Kandidáty Vladimíra Dlouhého a Tomia Okamuru nechal mimo soutěž.

Posledně jmenovaný nyní kvůli odepření registrace podává stížnost k Ústavnímu soudu. Pokud soud termín voleb nezruší, bude se první kolo konat 11. a 12. ledna. Favority průzkumů jsou expremiéři Jan Fischer a Miloš Zeman.

Nejdůležitější události v domácí politice

1. ledna Prezident Václav Klaus občanům oznámil, že „dvanáctý rok dvacátého prvního století patrně k nejlehčím patřit nebude“.
6. ledna Papež Benedikt XVI. prohlásil, že v polovině února jmenuje pražského arcibiskupa Dominika Duku kardinálem.
26. ledna Česká národní banka kývla na půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši až 38 miliard korun s podmínkou, že dostane státní záruku.
1. února Vyvrcholily skandály na právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, které Akreditační komise MŠMT neprodloužila akreditaci. Proti tomu se postavil ministr školství a 9. března škole prodloužil akreditaci do roku 2016.
23. března Ministr školství Josef Dobeš podal demisi.
13. dubna Vít Bárta a Jaroslav Škárka byli nepravomocně odsouzeni v kauze půjček ve Věcech veřejných.
20. dubna Na Václavském náměstí v Praze se konala největší protivládní demonstrace od roku 1989.
2. května Novým ministrem školství se stal bývalý rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.
27. června Ve funkci skončil odvolaný ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
11. července Poslanecká sněmovna vydala k trestnímu stíhání v kauze CASA exministryni obrany Vlastu Parkanovou.
29. srpna Do funkce policejního prezidenta nastoupil Martin Červíček, a nahradil tak odvolaného Petra Lessyho.
28. září V Chrastavě střelil útočník airsoftovou pistolí do ramene prezidenta Václava Klause.
3. října Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek oznámil rezignaci kvůli korupční aféře svého náměstka Vladimíra Šišky.
4. listopadu Započaly brněnské kongresy ODS a LIDEM. Předsedy stran se stali Petr Nečas a Karolína Peake.
15. listopadu Ministr dopravy Pavel Dobeš odstoupil kvůli problémům s nefunkčním registrem vozidel.
16. listopadu Ministryní práce a sociálních věcí se stala Ludmila Müllerová.
7. prosince Na post ministra obrany rezignoval Alexandr Vondra.
12. prosince Prezident jmenoval nové ministry, obrany se ujala Karolína Peake, dopravy Zbyněk Stanjura a rezortu bez portfeje Petr Mlsna.
18. prosince Vrchní soud pravomocně odsoudil poslance ODS Romana Pekárka k pětiletému trestu vězení za požádání o úplatek. Poslanec odmítl rezignovat.