Vánoce či Silvestr? Poslanci rozhodnou o daních těsně před koncem roku

Ministr zdravotnictví Jan Blatný diskutuje v Poslanecké sněmovně s jejím předsedou Radkem Vondráčkem (ANO) a místopředsedou Vojtěchem Filipem (KSČM)

Ministr zdravotnictví Jan Blatný diskutuje v Poslanecké sněmovně s jejím předsedou Radkem Vondráčkem (ANO) a místopředsedou Vojtěchem Filipem (KSČM) Zdroj: ČTK / Šulová Kateřina

Poslanecká sněmovna
2
Fotogalerie

Příznivcům zrušení superhrubé mzdy dají zřejmě poslanci dárek doslova až pod vánoční stromeček. Vyloučit ale nelze možnost, že se sněmovna sejde o týden později před Silvestrem. Schvalování změn krátce před koncem roku kritizují firmy, které stále neví, jak nastavit své účetní systémy. Změna se má dotknout mezd a platů 4,5 milionů zaměstnanců v Česku.

Schůze senátorů kvůli původně vládnímu daňovému balíčku, na jehož stěžejním bodu se ANO a ČSSD rozcházejí, se uskuteční 10. nebo 11. prosince. „Rozhodl o tom organizační výbor Senátu,“ potvrdila tisková tajemnice horní komory parlamentu Sue Nguyen.

To však neznamená, že o dvou sazbách z hrubé mzdy a o slevě na poplatníka mohou začít hned další den rokovat poslanci. Musejí počkat minimálně deset dnů. Vzhledem k tomu, že 20. prosinec připadá na neděli a v pondělí Poslanecká sněmovna nejedná, nejbližší možný termín je úterý 22. nebo středa 23. prosince.    

Podobně napjatá situace byla v roce 2013, kdy se předpokládalo, že Poslanecká sněmovna bude návrh zákona o státním rozpočtu definitivně schvalovat až po Vánocích 27. prosince.

Od vzniku samostatné ČR jednali poslanci mezi svátky naposledy v roce 1994. Bylo to proto, že tehdejší prezident Václav Havel vetoval 21. prosince dvě důležité normy.

I letos se může stát, že se zákonodárci sejdou až mezi Vánocemi a 1. lednem, kdy země slaví Den obnovy samostatného českého státu. Teoreticky mohou jednat od úterý 29. prosince do čtvrtka 31. prosince, tedy i na Silvestra. Tento den museli poslanci českého sněmu naposledy do práce v roce 1906.

„Nadále počítáme s tím, že daňový balíček bude schválen do konce letošního roku,“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva financí s tím, že většina opatření, včetně zrušení superhrubé mzdy nebo zvýšení zdanění tabáku, by měla platit od začátku příštího roku.

Podle dosavadních vyjádření zástupců senátorských klubů je nepravděpodobné, že by Senát přijal jak zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení sazbami 15 a 23 procent, tak zvýšení slevy na poplatníka na 34 125 korun. Tyto dva návrhy prošly sněmovnou. Důvodem odlišného postoje senátorů je to, že by znamenaly výpadek příjmů veřejných rozpočtů ve výši 130 miliard korun. O přibližně čtvrtinu této sumy by přišly kraje a obce.

Premiér Andrej Babiš s ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) senátorům slíbili, že výpadek by byl samosprávám nahrazen zhruba ze tří čtvrtin. Není však jasné, jestli změnou zákona o rozpočtovém určení daní, jak chtějí hejtmani a starostové.

Nejsilnější opoziční strana ODS je ochotna přistoupit na sazby 15, respektive 16 a 23 procent. Piráti doporučují 17 a 23 procent a sociální demokracie 19 a 23 procent daně z příjmu fyzických osob.

Občanští demokraté, lidovci, klub hnutí Senátor 21 a Piráti hodlají podobně jako ČSSD zachovat v daňovém balíčku zvýšení slevy na poplatníka. Liší se však v názoru na zvýšení slevy. ODS navrhuje 28 800 korun, socialisté 30 tisíc. Zástupci STAN zvažují zamítnutí balíčku jako celku.