Architektka metra: Chci utlumit vizuální šumy a přidat umění | E15.cz

Méně reklam a více umění, plánuje architektka metra Anna Švarc

Michal Nosek

Před 35 lety se rozjely první soupravy na trase B pražského metra. Trasa tehdy měřila 5,4 km a zahrnovala sedm stanic, od Smíchovského nádraží po Florenc. První část „Béčka“ se začala budovat v roce 1979. Současná architektka pražského dopravního podniku Anna Švarc chce stanice metra očistit od reklamního šumu a vracet jim uměleckou hodnotu. „Jednou z mých hlavních vizí a směrů, kterými se v metru chci dál ubírat, je resuscitace přítomnosti výtvarného umění v jeho prostorách,“ říká. Ve stanici Karlovo a Palackého náměstí jsou již například galerie.

Jste rok architektkou dopravního podniku pro metro. Za touto funkcí si lze představit celou řadu činností. Co tedy je hlavní náplní vaší práce?

Definuji to jako pozitivní lobbing. V rámci pražského dopravního podniku totiž nedisponuji žádnými finančními prostředky, tak své pracovní aktivity musím vymyslet a hlavně projednat se zaměstnavatelem a dalšími institucemi, jako je magistrát, IPR (Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy – pozn. red.), městké části i soukromí developeři. V této funkci doopravdy více komunikuji, než kreslím a rýsuji. Kreslení je vlastně až na posledním místě. Ve chvíli, kdy vznikají nové projekty a změny, například výtahy, tedy ve chvíli zásahu do stávajícího stavu metra, se účastním připomínkového řízení. To je další část mé práce.

Trasa metra B zahájila provoz před 35 lety, další trasy jsou ještě starší. Jaká je vaše vize, jak jeho možnosti a prostředí vylepšit?

Jednou z mých hlavních vizí a směrů, kterými se v metru chci dál ubírat, je resuscitace přítomnosti výtvarného umění v jeho prostorách. Umění bylo typickou charakteristikou pro jádro metra, a proto bylo i světovou odbornou veřejností architektonicky vnímáno jako velmi hodnotné. Druhou částí, kam se zaměřuji, je snaha o redukci vizuálního šumu ve vestibulech a dalších prostorách metra. Jedná se hlavně o všudypřítomné reklamy a obchody s nevkusnými a nesourodými výlohami a logy. Musí to být pod kontrolou, jak u té již nasmlouvané části, tak u nových pronájmů reklamních ploch a komerčních prostor. Obchodníci v metru neměli donedávna žádnou směrnici, jak se vizuálně prezentovat. Nyní již směrnice existuje, může být jen součástí nových smluv. Proto to bude proces na velice dlouho.

Máte nějaké páky, jak obchodníky v prostorách vestibulů metra donutit, aby své provozovny výtvarně sladili a udělali vkusnějšími?

Nyní obcházím konkrétní nájemce a vyzývám je k tomu, aby si výzdobu výloh udělali jinak a lépe. Moc pák ale nemám. Začala jsem komunikovat s vysokou školou UMPRUM. Měl by tak vzniknou podrobnější manuál nového vizuálního ztvárnění, který by se následně uplatňoval celoplošně. S tímto materiálem pak už můžu jít na magistrát a za vedením dopravního podniku a říct: „Podívejte, stojí za to to uplatňovat i v rámci stávajících smluv.“ Momentálně je nejpohodlnější požadavky na estetično uplatňovat u nově podepisovaných smluv. Do těch starých nechce nikdo sahat. Až podrobný manuál vznikne, tak už budu moci vybízet i k zásahu do stávajících smluv.

Návrat kvalitního umění, omezení reklam a zkulturnění pronajímaných obchodů jsou tedy vaše zásadní témata. Co máte v plánu dalšího?

Dalším velkým tématem je úklid. Všechno je ale o penězích. Pokud chci, aby se na konkrétních místech metra uklízelo víckrát, důkladněji, nebo se začaly uklízet věci, které se neuklízejí vůbec, tak to naráží na rozpočet, který je na úklid schválený. Pokud má dojít k navýšení, tak musí dopravní podnik žádat magistrát a je to proces. Hovořím o generálních úklidech s použitím speciální techniky, které se konají jednou ročně. Některé hodně vytížené stanice, například Kačerov, I. P. Pavlova a zejména přestupní uzly, by si to zasloužily častěji.

Vraťme se od úklidu k umění. Několik betonových stěn u stanic metra zkrášlí velkoformátové malby, takzvané murály. První vznikne na Opatově, později přibudou další. Již je něco rozhodnuté?

Murál na Opatově souvisí s rekonstrukcí stanice, velkoplošná nástěnná malba tam historicky existovala. Za ty roky ji ale poznamenalo počasí a zub času. Bylo proto logické, že vyhlásíme soutěž na nové dílo, což souvisí s mými plány na návrat umění do metra. Veřejnost ve finále vybrala návrh Flora a fauna od Ondřeje Vyhnánka, který se na objektu nouzového výstupu na začátku jihoměstského Centrálního parku brzy objeví. 

Opatovem ale murály nekončí. Ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy vznikl program, na jehož základě postupně ozdobí i další čtyři stanice metra velkoplošná výtvarná díla. Co je nového v této oblasti?

Nyní bude porota řešit, zda dostanou prostor k tvorbě profesionálové, nebo studenti z akademií. Přihlásilo se zhruba pětasedmdesát autorů a uměleckých skupin. Návrhů jsme obdrželi 125 na stanice metra Vltavská, Bořislavka, Černý Most a Nové Butovice. Páté místo vybrané pro murál není v metru, ale jedná se o zajímavou zeď u autobusové zastávky na Spořilově.

Umění oko cestujícího potěší, ale důležitá je i orientace a značení, které je nyní velice zmatečné a nesourodé. Budete něco podnikat i v této oblasti?

Připomínky ke značení mám nekonečné, jedná se ale o komplexní systém. Není to jen o tom, kam který výstup či přestup vede a kam nalepit informace o výlukách, když se zrovna něco děje. Stanic a výstupů přibývá, a s tím jdou ruku v ruce nová loga a piktogramy. Potřebuje to všechno generální revizi, včetně nosičů. Nejenom, jak to vypadá a kde to visí, ale i na čem to visí. Naděje nyní vkládám do soutěže, která byla před necelým rokem vyhlášená a týká se jednotného informačního systému pro Prahu. Na povrchu se bude značit, kam jít, vzniknou přestupní uzly s povrchovou dopravou. Pražská integrovaná doprava tak získá stejné nosiče v přestupech, značení na povrchu i v podzemí.

Dovedete si Prahu představit bez metra?

Ne, bez tohoto organismu bychom v Praze nemohli fungovat. Město bez metra začínalo dopravně kolabovat již v roce 1962.

Brzy se má začít stavět trasa metra D a v roce 2027 má být hotová první stanice. Jak budou nové stanice výtvarně uchopené?

První budou zastávky Olbrachtova a Pankrác, ale v současné nejisté době může dojít ke komplikacím. V oblasti uměleckého ztvárnění stanic ještě nepadlo žádné konkrétní rozhodnutí, ale existuje výzva na výzdobu pěti stanic a probíhá integrace do projektové dokumentace. Další řada stávajících stanic, která by si to zasloužila, stále zbývá. U nových stanic je ale mnohem větší prostor k realizaci, není totiž finálně rozhodnuté ztvárnění podchodů či vestibulů. A je možné to upravit. Například u stanice Depo Písnice není zatím vůbec přesně rozhodnuté, kde bude. V tomto případě jsou možnosti zadání mnohem větší.

Kde bude výstavba nejnáročnější?

Na Náměstí Bratří Synků má proběhnout urbanisticko-architektonicko-výtvarná soutěž a již jsme se dohodli, že urbanismus nad povrchem, včetně tramvajových kolejí a možné dostavby budov, zpracuje IPR a my do toho poté vstoupíme s metrem. Nyní dimenzujeme počty výstupů – jestli budou čtyři, nebo pět – a kde budou umístěny. Přistupujeme k tomu komplexně.

Koronavirová pandemie se podepsala takřka na všech oblastech, dopravu nevyjímaje. Co znamená pro pražské metro?

Za sebe mohu říci, že metro je čistší, protože tam chodí méně lidí. Mám metro z architektonického hlediska ráda, tak ho mohu vnímat v plné kráse, bez toho, aby do mě někdo strkal. To je na jednu stranu fajn, ale zároveň mě mrzí, že se lidé do metra bojí. Je to zbytečný předsudek. Jezdí méně lidí, tak je to bezpečnější. Navíc riziko přenosu zde vzniká málo. Mohlo by se metrem jezdit víc, ale chodit pěšky je zdravější.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!