Nemocenská se začíná proplácet od prvního dne | E15.cz

Vše o realitách

Vše o realitách Vstoupit do speciálu

Nemocenská se začíná proplácet od prvního dne. Bude víc nemocných, bojí se zaměstnavatelé

Nemocenská se začíná proplácet od prvního dne. Bude víc nemocných, bojí se zaměstnavatelé
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: čtk

Nguyen Thuong Ly

Dneškem přestává platit karenční doba. Zaměstnanci tak budou mít proplacenou nemocenskou i za první tři dny nemoci. Zaručuje to novela zákoníku práce. Zaměstnavatelům, kteří ponesou většinu nákladů, se zároveň sníží odvody na nemocenském pojištění.

Zaměstnanci dostanou v prvních třech dnech nemoci 60 procent svého základního příjmu. Budou jim jej hradit zaměstnavatelé, kterým stát ulevil snížením odvodů na nemocenském pojištění, a to o 0,2 procentního bodu na 2,1 procenta. To ve státním rozpočtu představuje úbytek zhruba o 3,5 miliardy korun. Nižší odvod budou platit také OSVČ účastné dobrovolně nemocenského pojištění. Část nemocenského pojištění, kterou si hradí zaměstnanec sám, zůstává nezměněná.  

Až do nynějška nedostávali zaměstnanci první tři dny nemocenské nic. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) to označila za „trestání pracujících lidí za nemoc a hazard se zdravím“. Lidé podle ní často své nemoci přecházeli nebo si brali dovolenou, protože se jim nevyplatilo jít na nemocenskou. „Jsem hrozně ráda, že se nám podařilo napravit tuto křivdu pravicových vlád vůči zaměstnancům. Šlo o špatný a nespravedlivý zákon, který nemocné házel do jednoho pytle s podvodníky a simulanty,“ řekla Maláčová. Zákon prosadila v lednu sociální demokracie spolu s hnutím ANO, Piráty, komunisty a lidovci.

Opatření naopak kritizovali pravicové strany a zástupci zaměstnavatelů. Argumentovali především tím, že se díky nulové kompenzaci za první tři dny snížila nemocnost. Nyní podle nich hrozí, že bude systém zneužíván. „Zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují statistiky. Před znovuzavedením karenční doby byla v Česku nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla ale výrazně i nad průměrem středoevropských zemí,“ uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Karenční doba: pokud skončí v létě, ANO chce garanci e-neschopenek od ledna

Karenční dobu zavedla v rámci úsporných opatření vláda Mirka Topolánka (ODS) před více než deseti lety. Podle Hospodářské komory snížení odvodů firmám nedorovná výdaje, které budou při proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci mít. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard ročně. „Karenční doba prokazatelně splnila svůj účel, přispívá k větší zodpovědnosti zaměstnanců hlavně u krátkodobé nemocnosti,“ souhlasí poslanec Jan Bauer (ODS).

Odbory, které za proplacení nemocenské dlouhodobě lobbovaly, ale nesouhlasí. „O tom, zda je člověk nemocný nebo ne, má rozhodovat lékař, nikoli zaměstnanec nebo zaměstnavatel. Dlouhodobě jsem odmítal princip, že skutečně nemocní lidé by měli doplácet na pár nepoctivců,“ řekl šéf odborářů Josef Středula. „Celá řada praktických lékařů v médiích opakovaně potvrdila, že přecházení nemocí má neblahý vliv na další šíření nemocí, zejména v době epidemie. Pro mnoho lidí byl doposud výpadek příjmu za tři dny nemoci velkým problémem,“ dodal.

Elektronické neschopenky se odkládají na příští rok, Senát vyhověl Maláčové

Původně měly s koncem karenční doby vstoupit v platnost i e-neschopenky, které však nabraly zpoždění. Systém by měl odstartovat na začátku příštího roku. V ideálním případě by měla odpadnout například povinnost nemocného doručit do práce co nejdříve neschopenku, což může být v některých případech obtížné. „Chceme, aby zaměstnavatelé měli informace hned při nastoupení pracovníka do pracovní neschopnosti,“ říká šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Nové elektronické neschopenky začnou úřady, lékaři a zaměstnavatelé plně testovat letos v říjnu. Papírové tiskopisy o pracovní neschopnosti se od ledna ale ještě úplně nezruší. Úředníci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) je budou zpracovávat a údaje z nich do počítačů přepisovat až do konce roku 2021. „Pracovní neschopnost může trvat dva roky. Nejpozději za dva roky tiskopisy skončí. Postupně se budou odbourávat,“ uvedl ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček.

Někteří opoziční poslanci mají dál pochybnosti o tom, zda systém bude od ledna skutečně bez problémů fungovat. „E-neschopenky jsou evidentně pro vládu složitým oříškem, protože celé řešení systému provází obrovský chaos a oprávněně se tak bojíme, že nebudou dobře fungovat,“ uvedla opoziční poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!