Nová pravidla pro oddlužení vyvolala vlnu zájmu, insolvenční návrh na sebe podaly tisíce lidí
Nová pravidla oddlužení přilákala několik tisíc nových zájemců. Od začátku června, kdy začala platit novela insolvenčního zákona, podalo insolvenční návrh k úterý odpoledne 2937 lidí, číslo přitom každým dnem rychle stoupá. Je to více než dvojnásobek počtu lidí, kteří žádali v minulých měsících o osobní bankrot – například v květnu to bylo 1382 lidí.
Záleží však na soudech, zda těmto lidem povolí režim oddlužení, případně jinou formu úpadku. V minulosti ale uspěla většina žadatelů.
„Je to velký posun kupředu. Novela na jedné straně motivuje dlužníky, aby pracovali na svém restartu, oddlužili se a začali nový život, na druhé straně ale nesnižuje ani jejich odpovědnost, a tím pádem nepoškozuje věřitele,“ řekl jeden ze spoluautorů novely, poslanec Patrik Nacher (ANO).
„Odhady hovořily o zvýšení počtu nových návrhů na oddlužení o desetitisíce ročně. První dny účinnosti novely zatím očekávaný trend potvrzují,“ řekl ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek, podle kterého novela znamená mnohem více práce pro insolvenční správce než doposud.
Soudci a insolvenční správci proto žádají ministerstvo spravedlnosti o více peněz. „Kolegium předsedů krajských soudů apeluje na ministerstvo, aby mohla být realizována nezbytná personální a materiální opatření,“ uvedl šéf českobudějovického krajského soudu Milan Tripes.
Bývalý šéf rezortu Jan Kněžínek (ANO) peníze přislíbil, současná ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ANO) se zatím nevyjádřila.
Novela nabízí dvě základní varianty oddlužení. První počítá s tím, že se dlužník úspěšně zbaví všech pohledávek, pokud během tří let umoří 60 procent svých dluhů. Druhá varianta je pětiletá, dlužník přitom musí zaplatit alespoň třicet procent svých závazků – pokud se mu to nepodaří, je na soudci, aby rozhodl, zda žadatele zbaví zbytku dluhů. Bude ho především zajímat, zda se dotyčný dostatečně během těchto let snažil dluhy zaplatit. Právě toto nové a do jisté míry subjektivní rozhodování znervózňuje řadu soudců i insolvenčních správců.
„Těžištěm rozhodovací činnosti soudů se stane posuzování otázky, zda dlužník využíval řádně svůj potenciál na trhu práce,“ míní místopředseda Krajského soudu v Ostravě Rostislav Krhut. Soud bude muset zjistit, zda se dlužník opravdu snažil získávat lepší pracovní uplatnění, třeba i mimo obor, a snažil se dosáhnout vyšší mzdy.
