Policie má důkazy o kartelech, ale my s tím nic nezmůžeme, stěžují si úředníci z antimonopolního úřadu. Změnit to má novela zákona o ochraně hospodářské soutěže, kterou úřad napsal a předložil do mezirezortního připomínkového řízení. V návrhu si úředníci zakotvili novou pravomoc využívat odposlechy z policejních vyšetřování. To ovšem může být podle právníků sporné, neboť je soudy povolují pro docela jiné účely.
Navrhovaný zákon částečně zavádí evropskou směrnici, značnou část novely však tvoří nová ustanovení, která s bruselskou normou nesouvisejí. Je to zejména řada nových nástrojů, které jsou podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nezbytné pro odhalování kartelů a dalšího protisoutěžního jednání.
Kromě přístupu k odposlechům jde také o nahlížení do policejních spisů. Podle úřadu se tím má předejít situacím, kdy se při vyšetřování nějaké firmy či podnikatele přijde na to, že došlo k nějakému porušení hospodářské soutěže. Důkazy však ÚOHS nemůže použít, protože k tomu nemá oprávnění.
„Paradoxně tak nastává situace, že stát má k dispozici důkazy o protisoutěžním jednání, například kartelové dohodě, ale nemůže pachatele potrestat z důvodu chybějící zákonné úpravy. Ani takto pasivně předané informace od policejního orgánu nebo státního zastupitelství nejsou použitelné,“ vysvětlil mluvčí ÚOHS Martin Švanda.
Úřad nechtěl sdělit, jakých konkrétních případů by se mohla nová úprava dotknout či by je mohla v minulosti ovlivnit. „Bohužel, nemůžeme do těchto podrobností zabíhat, neboť stále existuje možnost, že by se v daných věcech mohly objevit informace či důkazy z jiných zdrojů, na jejichž základě by pak úřad mohl šetření zahájit,“ řekl Švanda, podle kterého se to týká většinou vyšetřování fyzických osob podezřelých z trestných činů souvisejících s porušováním hospodářské soutěže, s pletichami a manipulacemi s veřejnými zakázkami.
Možnost získávat informace z policejního spisu má podle Švandy v různé míře řada antimonopolních úřadů v Evropské unii včetně třeba Francie, Rakouska či Slovenska. „Jde o trend, který reaguje na skutečnost, že tradiční důkazy o protisoutěžním jednání se stále více přesunují do digitální oblasti,“ uvedl Švanda. „Soutěžní úřady proto musejí rozšiřovat rejstřík nástrojů, s jejichž pomocí se o nezákonném jednání dozvídají a s jejichž pomocí zajišťují důkazy nezbytné pro prokázání a potrestání protisoutěžní dohody,“ dodal mluvčí.
Antimonopolní úřad naopak vzdal myšlenku, že by pro sebe uzákonil možnost získávat lokalizační údaje z mobilních telefonů přímo od operátorů, s čímž tvrdě narazil loni ve sněmovně u vládní koalice i opozice. Teď úřad uvádí, že usiluje jen o informace, k jejichž pořízení dal policistům a státním zástupcům svolení soud.
Advokát Jan Vobořil, který se v neziskové organizaci Iuridicum remedium věnuje ochraně osobních údajů a soukromí, to ovšem stále považuje za problematické. „Nebezpečí vidím v tom, že v rámci trestního řízení jsou povolovány odposlechy za účelem šetření konkrétní závažné trestné činnosti a obecně jejich využití k jiným účelům, navíc zcela mimo trestní právo, je problematické, protože povolení odposlechů soudem se váže ke konkrétním podezřením,“ upozornil právník. Pokud policisté mají podezření, že došlo k trestnému činu souvisejícímu s hospodářskou soutěží, mohou sami zahájit vyšetřování.
Podle Vobořila se antimonopolní úřad snaží obejít skutečnost, že sám nesmí odposlechy provádět. „Nelíbí se mi ani formální stránka věci, kdy se toto oprávnění dává do zákona pod rouškou implementace evropské legislativy, která s daným problémem nesouvisí,“ řekl Vobořil.
Advokát dlouhodobě kritizuje snahu státních orgánů využívat důkazy, jež byly zajištěny k jinému účelu. Jde mimo jiné o loňskou novelu zákona o policii a související změnu trestního řádu, který měl umožnit policejním kriminalistům využívat odposlechy pořízené tajnými službami. Tehdejší poslanci záměr odročili a neprojednali.
Současní poslanci se vyjadřují spíše opatrně. „S návrhem se musím ještě seznámit. Obecně by neměly zákony fungovat tak, že něco zpřísním, abych postihl promile osob, a přitom život zkomplikuji všem,“ řekl opoziční poslanec Patrik Nacher (ANO). Podle předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka by takovou věc neměl navrhovat sám úřad, ale spíše příslušné ministerstvo.
