Udávání jako norma. Soud rozsekl případ sázkové společnosti Fortuna a uznal další formu konkurenčního boje | E15.cz

Udávání jako norma. Soud rozsekl případ sázkové společnosti Fortuna a uznal další formu konkurenčního boje

Petr Weikert

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Nejvyšší správní soud vydal rozsudek, který nakreslí nová pravidla vztahů v českém byznysu. Zabýval se tím, jestli je fér, když po stížnosti konkurence dorazí do firmy přepadová kontrola z antimonopolního úřadu. Jde o kauzu sázkové společnosti Fortuna Game ze stáje investiční skupiny Penta, které vadil postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. A Fortuna pohořela.

Příběh se začal psát v březnu roku 2019. Do sídla Fortuny nečekaně dorazili kontroloři antimonopolního úřadu. Začali zabavovat dokumenty, stahovat data. Stejně tak přišli i do kanceláří Tipsportu. Měli totiž podezření na kartel, který není stále dořešen.

Nyní je ale mnohem důležitější jiná věc: Fortuna se pustila do právního boje, který cílil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na citlivé místo. Zhruba rok předtím úřad prohrál spor o velký kartel stavebních firem. Kauza, která byla na začátku prezentována jako jedno z největších odhalení na trhu, skončila ostudou, když soud kvůli formálním chybám podobnou přepadovku úřadu shodil. Fortuna se tedy pustila stejnou cestou.

Ve sporu šlo vlastně o prostou věc. Zda je možné, aby se mezi sebou u antimonopolního úřadu konkurence udávala. Fortuna přišla s argumentem, že na začátku všeho stál tip od konkurence ze Sazky. A že se ÚOHS stal nástrojem konkurenčního boje, což je nepřípustné a celé jeho místní šetření je tím fatálně zpochybněno.

V říjnu roku 2019 tahle teze u Krajského soudu v Brně dokonce uspěla. „Nelze zcela vyloučit, že podnět Sazky mohl být jen běžnou účelovou součástí konkurenčního boje,“ uvedl tehdy dokonce soud ve svém vyjádření.

Kormidlo se na opačnou stranu vychýlilo až nyní po rozsudku Nejvyššího správního soudu. Názor krajského soudu zcela odmítl a uvedl, že skutečnost, že podnět pochází od konkurenta, „neznamená, že by obsah podnětu nemohl být relevantní a věrohodný v tom smyslu, že by mohl poskytnout dostatečně určitou vstupní informaci o možném protisoutěžním jednání“. Jinými slovy pokud má antimonopolní úřad podezření získané z vícero stran, což se podařilo prokázat, tip od konkurence je naprosto běžným dílkem, který může takzvané místní šetření spustit. Spor o kartel sázkových firem tedy není zpochybněn a bude pokračovat dál.

„Názor soudu vítáme. Pokud je místní šetření soudy prohlášeno za nelegální, pak případ de facto skončil, protože nezákonné jednání úřad jinak neprokáže,“ komentoval rozsudek předseda ÚOHS Petr Mlsna. Fortuna prostřednictvím svého mluvčího Petra Šraina vzkázala, že šetření nadále vnímá jako neopodstatněné, účelové a nezákonné. „Porušení hospodářské soutěže odmítáme. Proti provedenému šetření i samotnému nařčení se budeme bránit všemi dostupnými právními prostředky,“ řekl Šrain.

Místní šetření je totiž velmi citlivým zásahem do práv firmy. „Během šetření dochází k velmi podrobnému prošetřování nejrůznějších firemních dokumentů, e-mailové komunikace, elektronických zařízení včetně mobilních telefonů či tabletů, kancelářských prostor, služebních automobilů a podobně,“ popisuje Adam Přerovský, advokát společnosti Dentons.

Ve hře je nyní novela zákona o ochraně hospodářské soutěže, která pravomoci úřadu dokonce ještě rozšíří. Zaměstnanci i jednatelé firem budou třeba vystaveni pokutám, pokud budou kontrolorům klást překážky. Pokuty se mají počítat z obratu firem, může jít tedy o milionové částky. Novela by také měla zavést právo na utajení stěžovatele, konkurenti by se tak mohli lépe schovat. „Celá řada místních šetření je zahajována na popud třetích stran. Je proto zcela běžné, že podněty podávají konkurenční společnosti či obchodní partneři. Nemělo by se nicméně jednat o běžný, či dokonce primární nástroj boje mezi konkurenty a zcela jistě by tímto nemělo docházet k zneužívání Úřadu a jeho poměrně rozsáhlých pravomocí,“ komentuje kauzu advokát.

Chystané právní změny a fakt, že od zmíněné kauzy stavebního kartelu antimonopolní úřad své místní šetření v konečných verdiktech u soudů obhajuje, znamená, že v tomto ranku ještě přituhne. Jde konkrétně o 10 finálních rozsudků ve prospěch úřadu, v poslední době třeba v kauze Dopravní společnosti Ústeckého kraje. „Potvrzení správnosti naší praxe ze strany správních soudů je pro nás motivací, abychom místní šetření ještě intenzivněji využívali. V žádném případě se nejedná o prázdnou proklamaci,“ upozorňuje předseda úřadu Petr Mlsna. Důkazem jeho odhodlání jsou čísla. V minulém roce kontroloři provedli 25 šetření, což je nejvíce v třicetileté historii úřadu. Přitom kvůli pandemii se po několik měsíců místní šetření vůbec nemohla uskutečňovat.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery