Ukrajinci se pokouší usmířit si Trumpa. Jakou šanci na úspěch má jednání v Saúdské Arábii?
Diplomaté z Washingtonu a Kyjeva se dnes pokouší najít cestu ke smíru v Saúdské Arábii. Jednání předcházelo setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s korunním princem Muhammadem bin Salmánem, s hostitelem se sešel i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskyj dopředu uvedl, že Ukrajinci jsou připravení na konstruktivní dialog se zástupci Bílého domu. Trump naznačil, že by v případě spokojenosti mohl napadené zemi opět uvolnit americké zpravodajské informace.
Mezi Spojenými státy a Ukrajinou v posledních týdnech narostlo napětí do takových rozměrů, že Kyjev v podstatě přišel o americkou podporu ve válce. Trump nyní od Zelenského očekává uzavření dohody o ukrajinských minerálech a zřejmě také nějaké další ústupky.
A nejspíš i projevy velkého vděku za pomoc, kterou Washington Ukrajině poskytl za předchozí administrativy. „Za Bidena vymámil peníze z této země jako bonbon od dítěte,“ prohlásil Trump na adresu Zelenského pro Fox News. „A já si prostě nemyslím, že je vděčný,“ dodal.
Představitelé Kyjeva se po roztržce v Bílém domě 28. února mezi Zelenským, Trumpem a americkým viceprezidentem J. D. Vancem nejspíš pokusí své partnery v dialogu nijak nepopudit. „Ukrajina od první sekundy této války usiluje o mír. Na stole jsou realistické návrhy. Klíčem je jednat rychle a efektivně,“ napsal před svou cestou Zelenskyj na sociální síť X.
Kdo se jednání v Saúdské Arábii zúčastní?
Přes svou cestu do Saúdské Arábie se Zelenskyj osobně jednání s Američany v Džiddě nezúčastní. Debatu za Kyjev vedou ministr zahraničí Andrij Sybiha, šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak, ministr obrany Rustem Umerov a Jermakův zástupce, plukovník Pavlo Palisa.
Není jasné, proč prezident na setkání bude chybět, ale možná jde o vstřícné gesto vůči Bílému domu. Americký tým vede Rubio. Sybiha s ním dopředu telefonicky hovořil a rozhovor označil za konstruktivní. Jednání se účastní mimo jiné i americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz.
Saúdská Arábie se už podruhé stane významným dějištěm americké mírové snahy. Minulý měsíc hostila rusko-americká jednání o ukončení války, kterých se vedle Rubia zúčastnil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Odborníci mají za to, že Washington chce výběrem místa ukázat, za jak důležitého partnera Rijád považuje. K místu navíc zřejmě nemají výhrady ani Moskva a Kyjev.
Co konkrétně budou obě strany řešit?
Přesný obsah jednání není dopředu znám. V prvé řadě jde patrně o signál, že komunikační kanály jsou opět otevřené a existuje vůle k rozhovorům na obou stranách. Oleksij Haran z ukrajinské univerzity Kyjevsko-Mohyljanská akademie řekl Deutsche Welle, že dialog bude patrně spíše technického rázu, ale snad umožní Ukrajině lépe porozumět amerických záměrům.
„Nebude to poslední fáze před podpisem toho či onoho dokumentu. Pro Ukrajinu jde nyní především o pochopení toho, co po ní Trump chce,“ domnívá se Haran. Zároveň ale jasně naznačil, že Kyjev s vývojem situace není vůbec spokojený. „Zatímco USA požadují od Ukrajiny ústupky, Rusko žádné neudělalo,“ poznamenal akademik. Objevují se zároveň spekulace, že Washington bude na setkání tlačit Kyjev k územním ústupkům a nejspíš také k rychlému příměří. Samotní Ukrajinci patrně navrhnou vzdušné a námořní příměří.
Rovněž se očekává, že na stole bude zmíněná dohoda o ukrajinském nerostném bohatství, která měla být podepsána už v době roztržky v Bílém domě. Experti totiž míní, že bez ní lze těžko očekávat nějaký zásadnější průlom. Nezdá se, že by se Ukrajincům podařilo do této úmluvy zahrnout bezpečnostní garance pro svou vlast. Přinejmenším je to pro ně ale nástroj k udržení Trumpovy pozornosti a také je to vzkaz pro americké publikum.
„Dohoda o nerostných surovinách je důležitou součástí prezidentovy politiky. Číslo jedna, americký lid musí dostat nějakou návratnost za neuvěřitelnou finanční investici, kterou jsme v této zemi udělali,“ řekl novinářům před pár dny Vance.
Čím se Trump snaží na Zelenského tlačit?
Trump dal ale podle některých zdrojů zároveň najevo, že samotný podpis dohody o minerálech nebude stačit k tomu, aby Spojené státy obnovily Kyjevu pomoc. „Podepíší dohodu o minerálech, ale chci, aby chtěli mír. Neukázali to v takovém rozsahu, v jakém by měli,“ postěžoval si novinářům.
USA minulý týden stoply dodávky zbraní a vojenského materiálu na Ukrajinu a následně ještě pozastavily sdílení některých zpravodajských informací s Ukrajinou. Zatímco konec přísunu dodávek se nejspíš projeví až v řádu měsíců, bez klíčových informací se obráncům velmi nesnadno cílí na ruské vojenské objekty a provádějí přesné údery. Není však vůbec jasné, jaké ukrajinské ústupky by přiměly Trumpa k ukoneční restrikcí.
Nad Ukrajinou se navíc vznáší hrozba i ze strany podnikatele Elona Muska, který na své síti X vyhrožoval kupříkladu tím, že by se celá ukrajinská fronta zhroutila, pokud by zemi vypnul internetový systém Starlink. To popudilo Poláky. Šéf diplomacie ve Varšavě Radoslaw Sikorski uvedl, že by Polsko, které Starlink za Ukrajinu platí, mělo hledat alternativu pro případ, že se Muskova společnost ukáže jako nespolehlivá.
Musk na konec nevybíravé přestřelky prohlásil, že systém nevypne, ani tuto záležitost nezneužije v jednání, jakkoli se mu nezamlouvá politika Kyjeva. Vzhledem k časté změně amerického postoje však není jasné, jestli je to skutečně definitivní stanovisko.
Jaké měl růst napětí mezi Washingtonem a Kyjevem v poslední době dopady na Evropu?
Přestřelka kvůli Starlinku mezi Varšavou a Washingtonem byla dalším příspěvkem ke zhoršení transatlantických vztahů. Polský premiér Donald Tusk vyzval v pondělí „přátele Polska“, aby své spojence respektovali a nechovali se arogantně. „Skutečná vůdčí role obnáší respekt vůči partnerům a spojencům. I vůči těm menším a slabším. Nikdy aroganci,“ napsal na sociální síti X.
Chování Trumpovy administrativy ke svým evropským spojencům a Kyjevu Evropany stále více popuzuje a podrývá jejich důvěru v USA. Například více než polovina Francouzů, Němců a Britů podle průzkumu think-tanku Destin commun označuje amerického prezidenta Donalda Trumpa za diktátora.
Evropané už nemluví pouze o tom, že se budou muset bezpečnostně osamostatnit, více investovat do zbrojení a patrně rozšířit svůj jaderný deštník. Rozproudila se i debata o tom, zda nadále v USA nakupovat zbraně. Především Němci řeší přehodnocení nákupů stíhaček F-35 v obavě ze vzdálené americké kontroly a možnosti blokace. Britský bulvární deník Daily Mail pak dokonce napsal, že Londýn váhá nad další zpravodajskou spoluprací se Spojenými státy.
Tlačí Trump zároveň i na Rusko?
Trumpovy záměry ohledně Moskvy jsou ještě méně čitelné než ty ukrajinské. Americký prezident v minulých týdnech naznačil ochotu uvolnit protiruské sankce, cenový strop na ruskou ropu a navázat s válčící zemí hospodářskou spolupráci. Spekulovalo se tak o tom, že chce rozbít spojenectví Kremlu s Čínou, aby Peking oslabil.
V pátek ale Trump pohrozil Rusku zavedením cel a rozsáhlých sankcí včetně těch týkajících se bankovního sektoru, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda. A vyzval Kreml, aby jeho představitelé zasedli k jednacímu stolu. Později se ale už k těmto pohrůžkám nevrátil. Není tak jasné, zda jimi pouze nechtěl umlčet své kritiky, kteří tvrdí, že ústupky požaduje pouze od Kyjeva a hodlá zajistit pro Moskvu uspokojivou mírovou dohodu.
Jakou odezvu má Trumpova zahraniční politika doma?
Americká společnost zůstává v otázce Trumpovy podpory rozdělená a i jeho kritici a političtí oponenti těžko hledají způsoby, jak téma současné americké zahraniční politiky uchopit, aby si neuškodili u voličů. Nicméně v některých amerických městech se konají menší protestní akce na podporu Ukrajiny.
Největší pozornost vzbudil krátce po osudné roztržce v Bílém domě protest ve Vermontu, kam jel lyžovat Vance. U cesty na něho čekali demonstranti s transparenty. Viceprezident si navíc o víkendu postěžoval na skupinku ukrajinských sympatizantů v Cincinnati v Ohiu, kteří prý rozrušili jeho tříletou dceru, když je potkal na ulici.
Šetření veřejného mínění ukazují, jak silně se liší příznivci obou amerických politických táborů v otázce přístupu k Ukrajině. Například průzkum společnosti Ipsos pro Reuters zjistil, že většina Američanů přes Trumpovu rétoriku nepovažuje Kyjev za hlavního viníka rozpoutání války.
Mezi republikány ale s tímto tvrzením nesouhlasí téměř dvě třetiny tázaných, v případě demokratů pak čtyři pětiny. Zcela rozdílně se pak různí voliči stavějí k Trumpově snaze zajistit si podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Schvalují ji tři čtvrtiny republikánů, ale jen pětina demokratů.
