Plány se komplikují. Vládu čeká střet o dávky i superhrubou mzdu
Propad příjmů státního rozpočtu, který ministerstvo financí očekává od příštího roku, vážně komplikuje plány koaliční vlády ANO a ČSSD. Není jisté, zda bude pokračovat ve zvyšování důchodů a dalších dávek, nebo jestli zruší superhrubou mzdu či zjednoduší odvody pro živnostníky. Na všechny sliby zřejmě peníze nebudou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) čeká tvrdé debaty o podobě fiskálního plánu. „Bude to problém,“ řekl a zopakoval, že šetřit musejí hlavně jednotlivá ministerstva.
Rezort financí odhaduje pokles daňového inkasa a sociálních odvodů o více než dvě desítky miliard korun. Oproti tomu další růst důchodů nebo chystané zvýšení rodičovského příspěvku by si vyžádaly téměř 18 miliard.
Zrušení superhrubé mzdy, ke kterému se Babišův kabinet zavázal ve svém koaličním programu, mělo pro rozpočet znamenat ztrátu 25 až 30 miliard. Kalkulace však nemusí být konečná.
Šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO) začala hovořit o výraznějším snížení daně z hrubého příjmu. „Jde o součást komplexního balíčku opatření spojeného s reformou veřejného zdravotního pojištění. O konkrétních parametrech se jedná,“ uvedla.
Jaký dopad by mělo zavedení jednotného měsíčního odvodu okolo 5500 korun pro podnikatele s příjmy do jednoho milionu, úřad Schillerové zatím neví.
Takových živnostníků je přes 420 tisíc. „Kvantifikace bude teprve provedena. Výraznou roli bude hrát i skutečnost, že záměr počítá s dobrovolností,“ sdělilo tiskové oddělení ministerstva.
ČSSD podle svého šéfa vicepremiéra Jana Hamáčka na riziko chybějících financí upozorňovala. „Říkali jsme, že nejde jen o výdaje, ale také o příjmy,“ řekl s tím, že řešením by byla zvláštní daň pro velké firmy včetně bank. To však Babiš dlouhodobě odmítá s odůvodněním, že finanční domy by zvýšily lidem poplatky.
Komunisté, kteří menšinovou vládu tolerují, zmiňují další dopady na rozpočet. „Kromě zrušení superhrubé mzdy viditelně sníží daňové inkaso už schválené snížení DPH na teplo,“ uvedl člen sněmovního rozpočtového výboru za KSČM Jiří Dolejš.
Ochlazení ekonomiky může podle něj také zvýšit napětí na důchodovém účtu, který je druhým rokem v přebytku. „To vyvolá spory o koncepci penzijního systému,“ míní.
