Systém práce na dohodu včetně přísnějších pravidel pro dohodáře a jejich zaměstnavatele, jimiž chce vláda posílit odvody sociálního i zdravotního pojištění, jsou posledním sporným bodem konsolidačního balíčku. Od změn si ministerstvo financí v příštích dvou letech slibuje zvýšení příjmů státního rozpočtu o dvě miliardy korun. Původní návrh by však přinesl firmám velkou administrativní zátěž. Rezort práce a sociálních věcí má proto předlohu zjednodušit. Dohodáři převažují například v digitálních platformách zaměřených na doručovací služby či taxislužby.
„U změn v nastavení dohod o provedení práce jsme se tento týden s koalicí shodli, že je potřeba hledat administrativně jednodušší a v praxi funkční řešení. Za uzavřené to tedy nepovažujeme,“ řekl šéf sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.
Také ministerstvo financí potvrdilo, že přesné znění upraveného návrhu není hotové. „Způsob fungování nových pravidel pro práci na dohodu v praxi je ještě předmětem jednání,“ uvedl Stefan Fous z tiskového oddělení rezortu.
Podle Českého statistického úřadu je na dohody o provedení práce zaměstnáno asi 1,9 milionu lidí z přibližně 4,8 milionu všech zaměstnanců. Loni bylo dohodářům na mzdách a odměnách vyplaceno 56,3 miliardy korun, pouze ze zlomku této částky však bylo odvedeno pojistné.
„Do balíčku jsme napsali návrh, který potřebuje ještě polidštit. Jednáme o tom jak se zástupci zaměstnavatelů, tak i se zástupci dodavatelů IT systémů. Návrh bude z naší dílny a bude součástí celého pozměňovacího návrhu,“ ujistil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zmínil například zjednodušení při více dohodách u několika zaměstnavatelů, prodloužení ohlašovacích lhůt či postup při zatajení práce na dohodu.
Podle dosavadního návrhu se má hranice příjmu, od níž dohodáři nebo jejich zaměstnavatelé platí odvody, posunout z deseti tisíc korun na čtvrtinu průměrné mzdy. Z dohod u více zaměstnavatelů by se pojistné odvádělo z výdělku nad 40 procent průměrné mzdy. To by při současném průměrném výdělku bylo zhruba 10 850 korun, ve druhém případě 17 370 korun. Hradit se bude také nemocenské pojištění.
Pojistné budou platit zaměstnavatelé, a to tehdy, pokud budou od pracovníků o existenci dohody vědět. Pokud však dotyčný neoznámí svému zaměstnavateli existenci dalších DPP, může být určen jako plátce pojistného on sám. Výše limitů je stanovena tak, aby při kumulaci více dohod nekonkurovala minimální mzdě. Na všech těchto opatřeních se podle šéfa rezortu práce koalice shoduje.
Práce na dohodu se má nově evidovat, rejstřík by vedla Česká správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé budou muset úřadu oznámit výši dohodářova výdělku za daný měsíc. Správa by zase měla všechny dohodářovy firmy informovat, pokud jeho příjem překročí limit pro uhrazení odvodů. Sociální správa bude moci údaje předat inspekci práce či úřadům práce. Ty tak získají informace o výši dohodářova příjmu při posuzování nároku na pomoc od státu.
Podniky nová opatření kritizují. Podle Hospodářské komory plánují snižovat počet uzavíraných dohod o provedení práce. Dosavadní činnosti přerozdělí mezi ostatní zaměstnance, najmou více OSVČ a využijí také smluv o dílo nebo služeb pracovních agentur.
