Bude NATO jezdit vlakem na Karlštejn? Vládní triky s výdaji na obranu jsou už za hranou
- Na sporné silniční a železniční stavby zahrnuté do obranných výdajů upozornila Národní rozpočtová rada.
- Minulá vláda se pokoušela vykázat NATO osm miliard korun na civilní projekty, ta současná už započítává téměř dvacet miliard.
- Současné koaliční strany ještě na podzim bývalý kabinet tvrdě kritizovaly.
Kdyby nebyla v sázce obrana země a důvěryhodnost Česka v NATO, byl by to snad jen nepovedený žert. Úsilí současné vlády vykazovat alianci nejrůznější civilní projekty jako výdaje na obranu je ještě větší než u té minulé. Místo osmi miliard korun z konce roku si započítala dvaapůlkrát tolik. Cílem přitom není zvyšování obranyschopnosti, ale pomocí účetních triků přesvědčit spojence a zároveň ušetřit peníze ve státním rozpočtu.
Tentokrát je to však už za hranou i proto, že kabinet navíc přes dvacet miliard korun armádě škrtnul. Někteří odborníci, Národní rozpočtová rada (NRR) a naposledy ve středu prezident Petr Pavel se opakovaně vyslovili proti takové praxi. Podle nich NATO řadu rozjetých nebo chystaných investic, především v oblasti dopravy, jako výdaje na posilování obrany rozhodně neuzná.
Odolají stavby hmotnosti tanků?
Na sporné silniční a železniční stavby zahrnuté do obranných výdajů v letošním již schváleném rozpočtu upozornila NRR. Jde například o mimoúrovňovou křižovatku u Brna, obchvat Úlibic v okrese Jičín, rekonstrukci železniční trati z Kutné Hory do Kolína, zvýšení trakčního výkonu na trati Břeclav nebo optimalizaci trati z Berouna do Karlštejna.
Tyto investice mají stát celkem 19,6 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že bruselská centrála aliance většinu z nich ve svém zpětném hodnocení velmi pravděpodobně odmítne, propadnou se české výdaje na obranu výrazně pod dvě procenta HDP, konkrétně na 1,73 procenta. Tedy pod hranici, kterou bývalý kabinet s pomocí tehdy opozičního hnutí ANO uzákonil.
I když je započítávání různých infrastrukturních projektů do výdajů na obranu možné, musí to být v souladu s novou metodikou NATO. Rozpočtová rada však vyjádřila s odvoláním na relevantní autority silné pochybnosti, že tomu tak v případě zmíněných staveb je.
„Musely by být například zesíleny, aby je mohly využívat tanky a další těžká vojenská technika. A započítat by se mohlo jen navýšení ceny o tyto speciální úpravy,“ popsal e15 přísnější podmínky aliance Luboš Komárek z vedení NRR. O tom, že by chystané mimoúrovňové křižovatky či obchvaty byly takto dimenzované, se však vláda nikde nezmiňuje.
Je to fantasmagorie, hřímal Metnar
Obranné výdaje pomocí peněz z různých rozpočtových kapitol nafukovala i vláda Petra Fialy. Šlo mimo jiné o prostředky pro Národní bezpečnostní úřad, Správu státních hmotných rezerv nebo ministerstvo vnitra. V prosinci pak kabinet hodlal vylepšit skóre více než osmi miliardami korun z rezortu dopravy. Týkalo se částí Pražského okruhu, modernizace železničního uzlu v České Třebové, úseku D11 vedoucího k polským hranicím nebo dálniční stavby u Kaplice.
„Severoatlantická aliance bere Česko jako tranzitní zemi. Ministerstvo proto stavby považuje za strategické a chce je vykázat jako obranné výdaje,“ hájil záměr tehdejší ministr dopravy, současný šéf ODS Martin Kupka. „Nebude to mít žádný dopad na saldo státního rozpočtu, je to vlastně přebarvení těch výdajů,“ vysvětloval.
VIDEO: Akcie ČEZ by si na burze mohly udržet své místo i po zestátnění, připouští Havlíček v pořadu FLOW
Nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů ale upozorňovala, že některé resorty tak pomáhají ministerstvu obrany, které nestíhá plnit závazky vůči NATO. „Dálniční úsek D3 Kaplice nádraží – Nažidla je dávno schválený projekt, který je financován v rámci Státního fondu dopravní infrastruktury. Je fantasmagorie, že to do výdajů na obranu natahali,“ hřímal předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO), nynější šéf resortu vnitra.
Premiér Andrej Babiš se před Vánocemi dokonce odvolával přímo na představitele aliance. „Generální tajemník NATO Mark Rutte mi psal a měli jsme setkání i s velvyslancem Spojených států Nicholasem Merrickem. Oba mají obavy, že závazek neplníme,“ řekl Babiš. Teď však vládní koalice tvrdí, že výdaje na obranu mírně převyšují dvě procenta HDP.
Peníze nelze dávat na jednu hromadu
Spojenci včetně Česka si na loňském summitu NATO v Haagu odsouhlasili, že začnou výdaje na obranu do roku 2035 postupně zvyšovat, aby dosáhly pěti procent HDP. Z toho čistě pro danou armádu mají činit 3,5 procenta HDP a pro širší infrastrukturu související s obranou 1,5 procenta HDP. A začala také platit zmíněná nová alianční metodika.
Zatímco do loňska si mohly členské státy vylepšovat čísla rozpočty jiných resortů, nyní musejí všechny tyto peníze, a to včetně dopravních staveb nebo posilování kapacit ve zdravotnictví, dávat do druhé kategorie výdajů.
Odborné kruhy už na přelomu roku varovaly, že pokud bude Babišova vláda postupovat podle starých pravidel a dávat všechny prostředky stále na jednu hromadu, z pohledu NATO se tak samotné armádní výdaje rázem propadnou pod dvě procenta HDP. Ještě před schvalováním státního rozpočtu sněmovnou to pak jasně řekli americký velvyslanec v Praze nebo zástupce USA v bruselském sídle NATO.
