Stromy, nové vodní plochy a změna na polích. Praha se chystá na extrémní sucho

Vrchlického sady v Praze.

Vrchlického sady v Praze. Zdroj: Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Sázení stromů v novém lese Na Musile v pražských Kunraticích.
Sázení stromů v novém lese Na Musile v pražských Kunraticích.
Sázení stromů v novém lese Na Musile v pražských Kunraticích.
Průsaková voda v pražských kolektorech.
Čerpadlo na průsakovou vodu v pražských kolektorech.
6
Fotogalerie

Hlavní město se připravuje na dle vědců nejhorší období sucha za posledních 500 let. Bude pokračovat v sázení statisíců stromů a chce více využívat podzemní a dešťovou vodu například pro zalévání či kropení ulic a chodníků.

Pro splachování ulic a zvlhčování vzduchu během léta nedávno magistrát zprovoznil čerpací zařízení na průsakovou vodu ze sítě kolektorů, další mají vzniknout. Správcovská firma dosud tuto vodu vypouštěla do kanalizace, a ještě za to platila.

„První zařízení jsme zřídili v centru na Uhelném trhu. Jednu cisternu dokáže naplnit za patnáct minut. Podobně stavíme vodovod v botanické zahradě, který bude k zalévání využívat namísto pitné filtrovanou vodu z Vltavy. Chceme tím inspirovat i soukromé stavebníky, aby podobné systémy zaváděli,“ vysvětlil při představení projektů náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN).

Město počítá také s větším využitím vodních ploch, především rybníků a nádrží. Podle Hlubučka postupně vykupuje další rybníky a pracuje na jejich odbahnění, aby se schopnost zadržovat vodu zvýšila.

„Máme zažádáno o stavební povolení na novou vodní plochu v Letenských sadech, která bude sloužit pro závlahu zeleně i rekreační účely. Napájena bude z Vltavy prostřednictvím štol pod Letnou,“ uvedl příklad Dan Frantík, vedoucí magistrátního oddělení péče o zeleň. Cenu nádrže odhaduje na deset milionů korun.

Zároveň chce město výrazně změnit hospodaření na svých zhruba 16 tisíc hektarech polí. Podobně jako jinde jde o rozlehlé plochy obdělávané stále stejně a s využitím chemických postřiků. Tato kombinace přitom výrazně zhoršuje schopnost zadržovat vodu.

Radní proto tento týden odsouhlasili výběrová řízení na ekologické obhospodařování prvních 400 hektarů. Pole se mají rozdělit na menší plochy o zhruba pěti hektarech se sedmimetrovými mezemi pro udržení vody.

„Pachtýři na našich polích budou muset dodržovat určitá pravidla. Mezi ně patří například způsob orby, střídání plodin, tvorba mezí či polních cest,“ upřesnil náměstek primátora s tím, že by město mohlo zemědělce podporovat odběrem vypěstovaných plodin.

Třetí zásadní oblastí je průběžně dosazování stromů a tvorba nových smíšených lesů. Loni podle zástupců magistrátu vysadila Praha 350 tisíc nových stromů, převážně dubů, líp či buků. Město již v devadesátých letech ustoupilo od sázení smrků, což se v době kůrovcových kalamit ukazuje jako prozřetelné.

„Nedávno jsme dokončili nový les Na Musile u Kunratic se zhruba 80 tisíci novými stromy. Do letošního podzimu vznikne například nový lesopark v Horních Počernicích, kde je již hotová revitalizace dvou rybníků a dojde k odclonění dálnice,“ zmínil ředitel Lesů hlavního města Ondřej Palička. V Horních Počernicích by mělo přibýt 16 500 stromů, projekt tamního lesoparku vyjde na zhruba devět milionů.

Dotace na zelené střechy

Městská rada loni schválila klimatický závazek Prahy snížit emise oxidu uhličitého v hlavním městě o minimálně 45 procent do roku 2030 v porovnání s rokem 2010. Má rovněž Strategii adaptace na klimatické změny, která má postupně zavádět opatření právě například proti suchu.

Součástí je také dotační program pro majitele nemovitostí a stavebníky. Letos na něj chce vedení Prahy vyčlenit 45 milionů, které se mají použít na tvorbu zelených střech a fasád nebo zadržování vody v nádržích. O programu má rozhodnout květnové zastupitelstvo.