Rusko loni zůstávalo největší bezpečnostní hrozbou pro Česko, uvádí BIS
Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, uvedla ve čtvrtek ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, stojí ve výroční zprávě za rok 2023.
„Snaha Ruska přepsat geopolitickou mapu světa a vybudovat 'nový světový řád' je v současnosti největší hrozbou a zároveň největší výzvou pro světové společenství,“ uvedl ve zprávě ředitel BIS Michal Koudelka. Vedle konvenční války proti Ukrajině vede Rusko hybridní útoky proti Česku a dalším západním demokraciím. K útokům proti stabilitě, demokracii a svobodě využívá stále častěji moderní technologie.
Rusko představuje pro západní svět včetně Česka hrozbu přesahující konflikt na Ukrajině, uvádí BIS. „Ruské snahy o polarizaci veřejnosti, šíření dezinformací či sabotážní aktivity představují vážné bezpečnostní riziko, kterému se Česko bude muset věnovat i v předvídatelné budoucnosti,“ píše tajná služba.
BIS se ve výroční zprávě podobně jako v předchozích letech věnuje i hrozbám Číny, islamistického terorismu, extremismu, ale také dezinformacím. Zařadila také kapitolu ohledně kybernetických hrozeb, zabývá se možnostmi tvorby obsahu s pomocí umělé inteligence či personálními problémy v české státní správě.
Ohledně migrace BIS uvedla, že nezískala informace, které by měly parametry bezpečnostní hrozby. „Migrační trendy nicméně směřují k růstu počtu imigrantů přicházejících do Evropy,“ stojí ve zprávě. Administrativní omezení legálních možností příjezdu migrantů budou mít jen krátkodobý efekt a povedou k přesouvání cizinecké agendy z působnosti státu do sféry neregulérních či přímo nelegálních aktivit různých zprostředkovatelů, agentur a společností parazitujících na migrantech, varuje tajná služba.
Česko i další země EU čelí vlivu dlouhodobých faktorů ve zdrojových zemích migrace, jako jsou nízká úroveň a nestabilita životních standardů, válečné, náboženské a národnostní střety či politické tlaky. Vliv mají naopak i politická stabilita, ekonomická prosperita, kvalita života, společenská a osobní svoboda a vnitřní bezpečnost, které migranty naopak lákají do cílových zemí. Reálné možnosti oslabení prvních faktorů jsou omezené, změny těch druhých nežádoucí, konstatuje BIS.
