Miloš Zeman jistě bude zvědavý na to, jak vypadá jednání s církvemi, ale také na pokrok vyjednávání povolební spolupráce. A bude zvažovat, zda má Sobotku jednáním o sestavování vlády oficiálně pověřit.
Na začátek něco málo příznivých zpráv. Mezi ČSSD a hnutím ANO panuje shoda, že společnými silami přijmou do Vánoc v prvním čtení návrh státního rozpočtu. Rozpočtové provizorium by tak napřesrok nemuselo trvat déle než jeden měsíc.
Aby vládní strany mohly zákon o státním rozpočtu později novelizovat, anebo předlohu rovnou upravit ve druhém čtení, deset procent provozních výdajů v každé rozpočtové kapitole bude vázáno. To znamená, že se takové prostředky budou moci utratit jen v případě, pokud se na tom budoucí vláda dohodne. Rozhodující přitom bude vývoj ekonomiky.
Majetková přiznání
Dohodnuta je předběžná podoba majetkových přiznání. Sociální demokraté přesvědčili ANO o nezbytnosti prokazování původu majetku nad určitý finanční limit (ANO o nich uvažovalo u osob podezřelých z kriminální činnosti).
Tato domluva bude znít lahodně i hlavě státu. Jejich zavedení je jedním ze slibů, který dal Miloš Zeman v prezidentské volbě a o němž tvrdil, že ho přes politické strany prosadí.
Majetková přiznání by od roku 2015 museli podávat politici a státní úředníci, posléze i občané, jejichž majetek se pohybuje okolo dvaceti milionů korun.
Spor o daně
Situace je podle šéfa hnutí ANO taková, že „spíše je třeba do vlády jít“. I to je ze strany lídra hnutí posun ve vnímání politického stavu země, i když v mezích mírného pokroku. Stále totiž platí hlavní axiom podnikatele Andreje Babiše – nezvyšovat daně a místo toho hledat úspory.
„Žádné zvyšování daní, zejména ne daně darovací či převodu z nemovitostí. Alespoň ne do té doby, než se lidé z ANO zorientují v chodu ministerstev, tedy po dobu dvou let,“ prohlašuje lídr hnutí.
Jeho vyjednávači totiž tvrdí, že v rozpočtu našli úspory v řádu desítek miliard korun, takže existují zdroje na zvýšené výdaje, například na valorizace penzí (asi osm miliard korun) nebo kompenzaci výpadku rozpočtových příjmů při snížení sazby DPH na vybrané komodity. Přehled možných úspor však zatím ČSSD nepředložili.
Vítěz voleb, sociální demokracie, je zatím stejně neústupná. Zvýšení daní požaduje alespoň pro určité hospodářské sektory – bankovnictví, telekomunikace, energetiku. A samozřejmě trvá i na progresivním zdanění příjmů osob. Zatím se tenhle rozpor mezi téměř stejně silnými politickými subjekty zdá nepřekročitelný. Jistý kompromis ale možný je, vyjednávači obou stran naznačili, kudy by ho bylo možné vést.
Například jistou formu progresivního zdanění osobních příjmů už zavedla bývalá vláda, byť mluvila o solidární přirážce ve výši sedmi procent pro lidi, jejichž měsíční příjem přesahuje sto tisíc korun. „Přirážka“ by se mohla změnit v trvalou regulérní druhou daňovou sazbu. Alespoň pro začátek. Podle platného zákona stejně platí do roku 2015.
Dvouleté moratorium
Hlavním kompromisem, který požaduje ANO, však je zmrazení současných daňových předpisů, tedy výše daní jak pro fyzické, tak právnické osoby. Moratorium by trvalo dva roky. Podle stínového ministra financí ČSSD Jana Mládka je to návrh „k diskuzi“. Jak ale rovněž poznamenal, taková diskuze bude velmi tuhá.
To vzápětí potvrdil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Suše připomněl, že při zachování současné úrovně daní by mohly v rozpočtu chybět peníze na zdravotnictví, valorizaci důchodů či podporu rodin. S tím, že jakékoli návrhy expertních týmů, které se daněmi a ekonomikou vůbec zabývaly, jsou pro hlavní vyjednávače obou stran pouhými doporučeními.
Daňové otázky tak jsou stále otevřeny, definitivně by se o nich mělo rozhodovat v sobotu. A jak říká Mládek, dokud není dohodnuto všechno, není dohodnuto nic.
