Stát čeká tisíce žalob o náhrady škod za pandemické zákazy | E15.cz

Stát se chystá na tisíce žalob o náhrady škod za pandemické zákazy

Pavel Otto

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Ministerstva financí, vnitra a zdravotnictví se připravují na soudní pře o náhradu škod, které firmám a živnostníkům způsobily protiepidemické zákazy a omezení vlády. Úřad Adama Vojtěcha (ANO) očekává osm desítek žalob, aktuálně už první předal Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jiný postup zvolil rezort vnitra, který si za tři desítky milionů korun najal šest advokátních kanceláří.  

„Troufnu si říci, že ve finále budou sporů stovky a možná tisíce. Mimo jiné vycházím z informací od advokátů, kteří zřejmě budou podnikatele hájit,“ řekla deníku E15 šéfka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu s tím, že už také zaznamenala řadu předžalobních výzev.

Soukromému sektoru nahrávají stále další soudní verdikty. Na začátku měsíce označil Nejvyšší správní soud omezení stravovacích a ubytovacích služeb, které platilo na přelomu dubna a května, za nezákonné. Vyhověl tak několika firmám provozujícím hotely, které napadly mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví.

Soud s poukazem na dobu nesvobody před rokem 1989 zdůraznil, že zákazy se nesmějí stát „novou normalitou“. Navíc podle pandemického zákona mohou dopadat pouze na výrobní nebo obchodní provozovny a nikoliv na ty, které nabízejí služby, jako jsou restaurace a hotely. Podle normy o ochraně veřejného zdraví pak mají restrikce sloužit spíše k lokálním a časově omezeným zásahům, kdy je nutné zabránit kontaktu lidí podezřelých z nákazy s ostatními. Nařízovat plošnou regulaci na základě tohoto předpisu by stát neměl.

„Rozsah možností zakazovat, přikazovat či omezovat, kontrolovat a vynucovat sankcemi je nebývalý. Právě pro jejich povahu mohou být používána jen na nezbytnou dobu a v nezbytném osobním, územním a sektorovém rozsahu,“ uvedl soudce Josef Baxa.

Štěpán Kleček z advokátní kanceláře BDO Legal míní, že verdikt dává restauratérům a hoteliérům velkou šanci na úspěch a velmi pravděpodobně spustí vlnu žalob o náhradu škody. „Paradoxně se ale nejedná o náhradu škody v režimu pandemického zákona, nýbrž podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,“ dodal Kleček. Podotkl nicméně, že prokázání konkrétních ztrát nebude v řadě případů jednoduché.

Nejvyšší správní soud také vyhověl společnosti Synot Tip, když zpět konstatoval nezákonnost opatření rezortu zdravotnictví plošně uzavřít herny a kasina. „Zvažujeme, zda budeme žádat náhradu vzniklých škod,“ reagoval výkonný ředitel Synot Tip Petr Mikoška. Podobný soudní verdikt padl mimo jiné i v případě lyžařských vleků a lanových drah uzavřených v zimě.

Ministerstva dosud evidují žádosti o náhradu škod, které přesahují 12 miliard korun. Peníze dobrovolně vyplácet nehodlají, počkají na výsledky soudních sporů. „Názory Nejvyššího správního soudu jsou velmi restriktivní, pokud jde o možnosti a pravomoci ministerstva zdravotnictví plošně uzavírat služby,“ řekl už dříve šéf rezortu Adam Vojtěch.  

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nabízí úřadům právní pomoc. „Byť vnímám pandemickou situaci, vždy musíme ze zákona hájit zájmy státu. Ministerstva jsme připraveni centrálně zastupovat našimi zaměstnanci, aby nemuseli najímat externí advokátní kanceláře,“ uvedla ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

 

Co požadovaly firmy a živnostníci

Hospodářská komora navrhovala univerzální náhradový nástroj, který by firmám a živnostníkům kompenzoval škody způsobené restrikcemi. „Stát by tak předešel individuálním žalobám na náhradu této škody. Vláda se ale tomuto modelu z ne zcela srozumitelných důvodů brání,“ uvedl právní expert Hospodářské komory Stanislav Sádovský. Dodal, že pokud by stát například hradil polovinu nákladů prokazatelně vzniklých protipandemickými opatřeními, většina podnikatelů by to akceptovala a od žalob na celkovou škodu by upustila.

Kdo zastupuje ministerstvo vnitra

Lukrativní zakázku na právní zastupovaní získaly od ministerstva vnitra za 24,7 milionů korun bez DPH advokátní kanceláře Becker & Poliakoff, Bureš & Bureš, Deloitte Legal, Havel & Partners, JUDr. Daniel Volák a Mgr. Libor Hubáček, MBA.

Jak náhradu škod upravují zákony

- Na základě krizového zákona musejí podnikatelé o odškodnění do šesti měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděli. Normu vláda používá při vyhlašování nouzového stavu a následných opatření. Pokud úřady nárok neuznají, mohou právnické a fyzické osoby zažalovat stát a domáhat se peněz před soudem.

- Podle nového pandemického zákona lze žádat o odškodnění například za uzavřené provozovny celý rok místo šesti měsíců. Náhrady nemají limit, stát však vyrovná jen skutečnou škodu, nikoli ušlý zisk. Právní předpis na jaře nahradil nouzový stav, který se řídil krizovým zákonem.  

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video