Stát buduje advokátní kancelář. Má být druhá největší v Česku

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Zdroj: Facebook ÚZSVM

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
Kateřina Arajmu, ředitelka ÚZSVM
Kateřina Arajmu, ředitelka ÚZSVM
KKateřina Arajmu, ředitelka ÚZSVM
8
Fotogalerie

Okolo 150 právníků chce zaměstnat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby ušetřil na externích advokátech. Ve sporech před soudy, při vymáhání pohledávek nebo insolvenčních řízeních by tito právníci zastupovali všechny státní složky včetně příspěvkových organizací, jako je Ředitelství silnic a dálnic či Národní památkový ústav. Předpokládá to návrh novely zákona, který spolu s úřadem připravuje ministerstvo financí. 

„Mým cílem je, abychom se stali advokátní kanceláří státu v oblasti majetkových soudních sporů,“ řekla v rozhovoru pro deník E15 šéfka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu.

Co do počtu expertů by nové státní pracoviště bylo srovnatelné se dvěma největšími advokátními kancelářemi v Česku. Prvenství drží Havel & Partners, která má dvě stovky právníků. Druhá Deloitte Legal je o polovinu menší.

Podle předběžných odhadů by stát mohl na službách advokátů ušetřit desítky milionů korun ročně. „Kloníme se k novému záměru. Měl by vést k významným úsporám finančních prostředků vynakládaných na zastupování státních organizací v soudních sporech,“ uvedl Šimon Blecha z tiskového oddělení ministerstva financí.

Například loni zaplatily ústřední státní orgány soukromým právníkům přes 280 milionů korun a v roce 2019 téměř 330 milionů. Částky neobsahují náklady na advokáty, které si najaly ostatní složky státu.

Předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda z opoziční ODS nemá k dosavadnímu fungování ÚZSVM výhrady. O novém právním pracovišti by se však podle něj měla vést koncepční debata.

„Nejsem si jistý, že advokát, který si účtuje tři tisíce korun na hodinu, je dražší než státní právník s pravidelným platem, jemuž je hrazena kancelář a další výdaje. Vláda by návrh měl zdůvodnit analýzou,“ míní Benda. Obecně je proti přijímání dalších státních zaměstnanců, protože jejich počet za posledních několik let vzrostl o desítky tisíc a blíží se půlmilionové hranici.

Zamýšlenou advokátní kancelář by ÚZSVM nebudoval na zelené louce. Už nyní zaměstnává necelou stovku právníků. Jako jediná státní instituce v zemi jim může nabídnout plat, který je vůči privátní sféře konkurenceschopný.

„Máme ze zákona speciální přístup k platům právních zástupců. Mají fixní plat na úrovni krajského státního zástupce s pětiletou praxí, tedy téměř 90 tisíc korun hrubého měsíčně. Do výběrových řízení se nám hlásí řada advokátů i bývalých soudců a žalobců,“ dodala Kateřina Arajmu.

„Nabízíme prestižní místa, která zajišťují nadstandardní a jistý příjem. Jsem ráda, že je o ně zájem,“ podotkla ředitelka ÚZSVM s tím, že s náborem dalších desítek právníků by nebyly problémy.

Úřad v minulosti přebíral od složek státu na 350 případů ročně. V posledních šesti letech jich je už více než tisícovka. Aktuálně ÚZSM vede tři a půl tisíce soudních sporů a tisíce jiných právních jednání, při nichž vykazuje úspěšnost 93 procent. Jen za loňský rok státu uhájil 45 miliard korun. 

Když například Lichtenštejnové před časem zažalovali Česko, mimo jiné požadovali Lednicko-valtický areál, který je v majetku Národního památkového ústavu. Ten je však příspěvkovou organizací a ÚZSVM ho podle stávajícího zákona nemohl zastupovat. Ústav si proto musel najmout advokátní kancelář. Právě navrhovaná novela zákona by to vyřešila.

 

Náklady na advokáty a poradce v roce 2020 (v milionech korun)

Ministerstvo financí                                      93,6 (z toho arbitráže 92,9)

Ministerstvo pro místní rozvoj                     43,3

Ministerstvo vnitra                                       41,3

Ministerstvo dopravy                                    39,9

Ministerstvo obrany                                      23,0

Meziroční srovnání

2018                                                               400,7

2019                                                               329,7

2020                                                               283,8

Pramen: údaje ministerstev