Právě offsety byly častým argumentem politiků, když obhajovali nákup a pozdější pronájem stíhaček JAS-39 Gripen. Zatímco v první polovině minulé dekády se podařilo se Švédskem vyjednat offsety ve výši 150 procent hodnoty kontraktu, v nových smlouvách schválených před týdnem vládou, do nichž měl deník E15 ještě před jejich utajením možnost nahlédnout, o nich není ani slovo. Přitom je v roce 2012 požadovalo jak ministerstvo průmyslu a obchodu, tak Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.
Předchozí desetiletý pronájem, který skončí za rok, přijde stát na 19,6 miliardy korun, ten následující dvanáctiletý na 20,4 miliardy.
Důvodem, proč offsety nyní chybí, je pět let stará směrnice Evropské komise, podle níž jsou jako nedovolená podpora s unijním právem neslučitelné. Zbrojařské sdružení je však přesvědčeno, že nařízení se týká pouze nepřímých offsetů a naopak ty přímé vázající se k samotné zakázce nezakazuje. U gripenů by to byl podíl na výrobě některých součástek nebo částečný servis letounů. „Pod tlakem Evropské komise předchozí Nečasův kabinet dřívější usnesení o kompenzačních programech zrušil, ty přímé ale nezakázal,“ uvedl šéf asociace Jiří Hynek.
Armádní zakázky mimo unijní pravidla
Směrnice Evropské komise skutečně obsahuje výjimku v článku 346, kde se píše o tom, že armádní zakázky lze realizovat mimo unijní pravidla, pokud mají podstatný význam pro bezpečnost členského státu. „Jde o takzvané bezpečnostní offsety, které v praxi znamenají přesun části výroby nebo údržby na území uživatele nebo i investice do některé strategické společnosti. Dodavatel je tak částečně výrobně závislý na odběrateli a nemůže v případě krize nebo z politických důvodů zastavit dodávky náhradních dílů nebo servis,“ vysvětlil Hynek.
Proti bezpečnostním offsetům jsou však silné státy EU, které se snaží chránit vlastní firmy. Výsledkem může být soustředění vojenské výroby do nejvyspělejších zemí EU. Až začátkem března se na základě dřívější dohody mezi českými a švédskými zbrojaři podařilo s podporou rezortu obrany uskutečnit jednání, kterého se zúčastnilo jedenáct českých podniků. Ačkoli se průmyslovou spolupráci zřejmě navázat podaří, nebude tak rozsáhlá, jako kdyby Česko na přímých, respektive bezpečnostních offsetech trvalo hned od začátku jednání.
Jana Havligerová: Za svou armádu se stydět nemusíme
