Prezident České republiky Miloš Zeman zopakoval, že po říjnových sněmovních volbách pověří sestavením vlády předsedu nejúspěšnější strany, nikoli lídra některé z volebních koalic. Volební koalice pokládá za podvod. V dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News Zeman také oznámil, že bude volit hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Zeman rovněž v televizní diskuzi zkritizoval stažení vojsk NATO z Afghánistánu a trvá na tom, že vyšetřovacích verzí v kauze Vrbětice je více než jedna.
Zeman je zastáncem názoru, že koalice vznikají až po volbách. „Jestliže nějaká poměrně silná strana si na sebe navěsí dva nebo tři pětiprocentní prťousky, tak je to podvod,“ řekl o volebních koaličních. V předvolebních průzkumech mají šanci na úspěch dvě koalice, a to Pirátů se Starosty a Spolu, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09.
I ze strany s pětiprocentní podporou se může podle Zemana stát strana s deseti i 20procentním ziskem. „Nicméně dokud tomu tak není, tak hodit záchranné lano těm, které voliči v podstatě nechtějí, jenom znamená zaplevelovat politickou scénu malými stranami,“ uvedl.
Před předloňskými evropskými volbami Zeman podpořil sociální demokracii, kterou dříve vedl. Nyní oznámil, že bude volit ANO. „A kdybych měl dva hlasy, jako že je nemám, tak můj druhý hlas bude patřit sociální demokracii,“ řekl. Hnutí ANO podle prezidenta odvedlo více práce na potlačení epidemie koronaviru i na zabránění zhroucení ekonomiky. Zeman ale zároveň zdůraznil, že nejde o kritiku ČSSD.
Prezident ohlásil, že po volbách si pozve k jednáním předsedy všech sněmovních stran. Následně jmenuje premiéra a dá mu dostatek času, aby vedl „náročná koaliční jednání“. Zeman také prohlásil, že předpokládá, že jedním z prezidentských kandidátů bude jeho předchůdce v úřadu Václav Klaus. Zopakoval, že jako kandidát by se mu líbil i Babiš.
Vyšetřovacích verzí je více
Prezident Miloš Zeman také stále míní, že existuje více vyšetřovacích verzí explozí dvou muničních skladů u Vrbětic na Zlínsku zhruba před sedmi lety. Nevylučuje, že verze se zapojením ruských agentů může být pravdivá. Případ by se měl podle prezidenta došetřit.
„Říkám, tak vyšetřete všechno, nebuďte monotematičtí, soustřeďte se na všechny verze a veďte to vyšetřování tak, aby se ukázala pravda,“ uvedl prezident. Podle něj existuje i verze o neodborné manipulaci s výbušninami, verze se zakrytím manka v muničním skladu, jak o tom dříve mluvila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), a verze, že druhý výbuch měl zakrýt krádeže zbraní.
Benešová nedávno uvedla, že nemá žádné informace o tom, že by se policie zabývala jinou vyšetřovací verzí výbuchu ve Vrběticích, než je účast agentů ruské vojenské rozvědky GRU. Zeman dnes uvedl, že svůj názor nezměnil. Poukázal na to, že výbuchy dvou muničních skladů se odehrály s časovým odstupem, a také na to, že nejsou důkazy ani svědectví, že by ruští agenti pronikli do areálu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) opakovaně uvádějí, že existuje jediná vyšetřovací verze. Jde o tu, podle které jsou z výbuchů v muničním skladě důvodně podezřelí ruští agenti.
Při výbuchu prvního ze skladů v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý explodoval v prosinci téhož roku. Obě budovy si pronajímala ostravská firma Imex Group. V době explozí areál spravoval státní podnik Vojenský technický ústav. Podezření českých bezpečnostních složek, že do výbuchů muničního areálu byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby, vyvolalo diplomatickou roztržku s Ruskem.
Odchod z Afghánistánu je kapitulace
Zeman rovněž řekl, že na summitu Severoatlantické aliance v polovině června v Bruselu označil odchod spojenců z Afghánistánu za zbabělou kapitulaci a dokonce za zradu. Varoval před tím, že radikální hnutí Tálibán ovládne celé území, vytvoří teroristické centrum a nový islámský stát.
„Pokud chceme opravdu bojovat proti terorismu, nezbude nám nic jiného než se do Afghánistánu vrátit, a to za cenu daleko větších ztrát a nákladů, než kdybychom tam teď setrvali,“ míní Zeman.
Odchod z Afghánistánu Zeman kritizuje dlouhodobě. Záporně se k němu vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO) nebo ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Vhodně načasováno není ani podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO).
Odchod ze země NATO oznámilo v dubnu, konečným termínem je 11. září. Misí prošlo od jejího začátku i 11 500 českých vojáků, někteří z nich i opakovaně. Od roku 2002 v zemi sloužili vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar. Na misi zemřelo čtrnáct českých vojáků.
Spojené státy počátkem června uváděly, že z Afghánistánu odjela asi polovina jejich vojáků. Kvůli územním ziskům Tálibánu uvažuje americká armáda o zpomalení tempa svého odchodu, zářijový termín ukončení mise ale údajně stále platí.
