Z práskačů jsou whistlebloweři. Experti vznik zákona chválí, přístup firem se liší

Podniky čekaly na finální podobu zákona, protože během posledních měsíců stále docházelo k poměrně zásadním změnám.

Podniky čekaly na finální podobu zákona, protože během posledních měsíců stále docházelo k poměrně zásadním změnám. Zdroj: E15 (Midjourney)

Zdá se, že negativní postoj firem k takzvaným „práskačům“ se značně proměňuje. Ačkoli doteď schválení zákona o ochraně oznamovatelů drhlo, zhruba čtvrtina firem už opatření interního nahlašování nekalého jednání zavedla. Ne všechny však se systémem souhlasí, pro část z nich půjde podle zakladatele startupu Sloneek a HR stratéga Milana Rataje až o „kulturní šok“.

Senát zákon projednal ve čtvrtek, a jelikož ho ani nezamítl, ani neschválil, tak k jeho přijetí zbývá už jen podpis prezidenta. Firmy tak budou muset zprovoznit systém pro nahlašování podezřelých jednání – ty s více než 250 zaměstnanci pravděpodobně už na začátku srpna.

Oznamování se týká protiprávních jednání uvedených v zákoně jako korupce a další trestné činy nebo porušování předpisů v oblasti ochrany spotřebitele, ochrany životního prostředí a další. „Navíc tam byly doplněné přestupky, za které zákon stanoví pokutu s horní hranicí alespoň sto tisíc korun. Takže se tam dostávají třeba i přestupky, které monitoruje inspekce práce, jako nezákonné přesčasy, práce načerno nebo švarcsystém,“ vysvětluje advokátka a partnerka v Deloitte Jaroslava Kračúnová. 

Původní skepticismus k zákonu, který české firmy vyjadřovaly, se přitom během posledního půl roku značně proměnil. „Existuje mnoho statistických výzkumů, které ukazují, že se správně nastaveným systémem oznamování lze ušetřit desítky procent na nákladech ve sporech se zaměstnanci a také nemalé částky na samotných příjmech zaměstnavatele,“ tvrdí advokát kanceláře Sedlakova Legal Jiří Hradský.

V poslední době proto podniky začaly na zavedení těchto systémů pracovat, i když výsledná legislativa ještě nebyla známá. „Přesná data nemáme, ale momentálně vidíme na trhu posun,“ popisuje advokátka PwC Legal Petra Kinclová s tím, že si firmy nechávají zkontrolovat své zavedené systémy nebo systém whistleblowingu úplně od nuly vystavět.

Firmy zpětnou vazbu chtějí

„Většina velkých a zahraničních firem určitý systém nahlašování nekalých jednání zavedené má a pouze čekala, jak se vyvine lokální návrh zákona, a až podle toho systém přizpůsobí,“ říká Kračúnová. Zhruba třetina povinných společností podle ní tak již zavedený systém má a polovina čekala na finální znění zákona.

Software na whistleblowing NNTB začaly používat vyšší stovky firem. „Aktuálně realizujeme průzkum připravenosti, ze kterého zatím vychází, že whistleblowing již nějak vyřešilo 26 procent oslovených společností v Česku,“ říká šéf a spoluzakladatel platformy NNTB Jan Sláma. Proč se zavedením firmy nezačaly dřív, vnímá Sláma jednoduše – nebyla to pro ně priorita. „Ale teď po schválení sněmovnou už to většina firem řešit plánuje,“ dodává.

Že je připravena asi čtvrtina firem, potvrzuje i zakladatel komunikační sítě Munipolis Ondřej Švrček. „To téma se naštěstí nejn ve firmách, ale i na úřadech nebo samosprávách již skloňuje delší dobu. Povědomí o tom, co nová směrnice a její implementace bude obnášet, je tedy poměrně vysoké,“ doplňuje.

Dodává také, že se péče o zaměstnance hodně zlepšila a whistleblowing je jedním z jejích důležitých nástrojů. „Řada podniků navíc zákon využívá jako impulz k tomu, aby do firmy zavedly výrazně více nástrojů pro získávání zpětné vazby a participaci. Ostatně kvalitní komunikace, možnost dávat zpětnou vazbu, ale také anonymní podněty se dlouhodobě objevují jako ‚skrytý pracovní benefit‘ v celé řadě našich interních průzkumů na prvních příčkách,“ popisuje Švrček.

Zaměstnanci o ničem nevědí

Z pohledu poradenské společnosti RSM firmy hlavně čekaly na finální podobu zákona, protože během posledních měsíců stále docházelo k poměrně zásadním změnám. „Finální řešení zatím nemá připravená naprostá většina firem, stejně tak zatím netuší, jaké řešení nebo dodavatele případně zvolí,“ tvrdí šéfka korporátních služeb RSM Anna Pačesová. Teď, když je vše téměř jasné, by ale zavedení mohly zvládnout během pár týdnů. Management je totiž podle jejích slov ve stavu „bojové připravenosti“.

Celá záležitost tak podle HR stratéga a zakladatele startupu Sloneek Milana Rataje dělí firmy na dvě skupiny. „Na jedné straně stojí ty, které už delší dobu volí partnerský přístup, snaží se o otevřené pracovní prostředí a sběr zpětné vazby je pro ně již delší dobu samozřejmostí,“ popisuje. „Na druhé straně jsou tu společnosti, které nemají ani elementární systém zpětné vazby od zaměstnanců a funkční whistleblowingový kanál pro ně bude v podstatě kulturní šok. V této oblasti se navíc na tento legislativní požadavek koukají do jisté míry s obavami,“ dodává.

Komplikací ale alespoň prozatím je, že samotní zaměstnanci o možnosti nahlašování problémů třeba ani nevědí, jak vyplynulo z dubnového průzkumu personální agentury Grafton Recruitment.

Firmy přitom pro zajištění volí hlavně externí služby. „Na trhu existuje celá řada firem, které přicházejí se softwarovým řešením. To umožní velmi jednoduše řídit proces podávání stížností, jejich vyřizování, hlídání termínů a dalších funkcí. Neznám žádnou firmu, která by toto chtěla řešit sama interně,“ říká interim manažerka a jednatelka společnosti New Dimension Radka Šušková.

Anonymně to nepůjde

Jenže právě takové převedení povinností na někoho zvenku skýtá podle Kračúnové jistá praktická úskalí. Zaměstnanec totiž může problém nahlásit písemně i telefonicky a kvůli zachování ochrany se s oznámením může seznámit jen předem daná fyzická osoba. „Na telefonické lince bývá administrativní podpora, která tam podle znění českého zákona nemůže být,“ dodává. Navíc řadu věcí bude těžko řešit někdo externí, aniž by je konzultoval s někým přímo ve firmě.

Zaměstnanec totiž může problém nahlásit písemně i ústně a kvůli zachování ochrany se s oznámením může seznámit jen zaměstnavatelem předem daná fyzická osoba. „Při outsourcování však na telefonické lince bývá administrativní podpora, která tam podle znění českého zákona nemůže být,“ dodává. Administrátor systému, tedy něco jako osoba na call centru, by totiž pravděpodobně byl stále někdo jiný. Třetí osoby se však s obsahem oznámení bez souhlasu oznamovatele nesmějí seznámit. Navíc závažná oznámení těžko zvládne posoudit samotná příslušná osoba bez podpory dalších osob.

Všichni oslovení experti se pak shodují, že nejproblematičtější je to, že ve výsledné podobě zákona není obsažená také ochrana pro anonymní oznámení a firmy je nemusejí povinně přijmout. Koneckonců to bylo středem debaty i v Senátu. Zaměstnanec proto bude muset uvést své jméno, příjmení a datum narození nebo další údaj, podle kterého se dá určit jeho totožnost, aby mu byla zákonem stanovena ochrana.

V praxi přitom zaměstnanci právě anonymních nahlášení využívají nejvíc. „Na druhou stranu společnosti se mohou samy aktivně rozhodnout, že budou přijímat a řešit i anonymní oznámení,“ podotýká expertka na forenzní služby PwC Kateřina Halásek Dosedělová. Právě tak to nyní také některé firmy řeší. „Pro whistleblowing máme už nyní dlouhodobě nastavený proces, kdy mohou zaměstnanci podat podnět, samozřejmě i anonymně, našemu právnímu a compliance oddělení, které se každému takovému podnětu věnuje,“ popisuje zástupce mluvčí Air Bank Roman Macháček.

Co je to whistleblowing

Označuje se tak proces, ve kterém zaměstnanec upozorní zaměstnavatele na podezřelé jednání, o kterém se dozvěděl díky své práci. Připravovaný český zákon implementuje směrnici EU, kterou musejí veřejné subjekty dodržovat již nyní. Lhůta pro přijetí zákona navíc uplynula již předloni v prosinci. Za pozdní zavedení bude muset Česko zaplatit přes 2,5 milionu eur. 

Nový zákon se bude týkat primárně všech společností, které mají více než 50 zaměstnanců, platit by pro ně měl začít v prosinci. Pro firmy s více než 250 zaměstnanci přitom pravděpodobně začne platit již v srpnu. Pracovníci tak získají v rámci povinně zřizovaného vnitřního oznamovacího systému možnost nahlásit nekalé a protiprávní jednání, které se ve společnosti děje.