Od ledna má začít v Česku platit zdanění velkých nadnárodních korporací, případně jejich vnitrostátních odnoží. Půjde o firmy podnikající především v digitální ekonomice s obratem nad 750 milionů eur ročně, jako jsou například Google, Facebook, Amazon nebo Apple. Jejich zisky se budou danit 15 procenty. Přijetí návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou a Senátem bude překlopením evropské směrnice do českého právního řádu.
Nyní je předloha ministerstva financí v připomínkovém řízení. „Na konci českého předsednictví v Radě Evropské unie se nám loni v prosinci podařilo schválit minimální globální daň pro nadnárodní společnosti, kterou letos implementujeme do české legislativy,“ řekl E15 šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS).
Sazba pro výnosy globálních firem zajistí možnost dodanit část jejich zisku, pokud by celkové zdanění bylo nižší než 15 procent. „Jedná se o druhý pilíř globální dohody o novém mezinárodním zdanění, o prvním pilíři budeme vyjednávat s ministry financí zemí EU nyní. Úkolem prvního pilíře bude zajistit, aby nadnárodní koncerny platily daně právě tam, kde reálně generují své zisky. Nikoli v zahraničí, kde sídlí jejich mateřské společnosti,“ dodal Stanjura. To má podle záměru EU odradit velké globální hráče od přesunu centrál do daňových rájů.
Ministerstvo v důvodové zprávě k předloze píše, že výnos daně se má pohybovat v rozmezí od čtyř do šesti miliard korun ročně. Úřad počítá s platností zákona od 31. prosince 2023. „Navýšení příjmů státního rozpočtu po zavedení globální daně očekáváme po plném náběhu opatření v roce 2025, a to společně v inkasu daně z příjmů právnických osob a dorovnávacích daní,“ uvedla Gabriela Krušinová z tiskového oddělení rezortu financí.
Daňovou povinnost plynoucí z navrhované právní úpravy bude spravovat a kontrolovat Specializovaný finanční úřad, který kvůli celkovému zlepšení výběru daní posílí o další odborníky. „Vzhledem k tomu, že poplatníky dorovnávacích daní budou převážně české členské entity nadnárodních skupin, nepředpokládáme s vymáháním daně žádné problémy,“ podotkla Krušinová.
Nová daňová pravidla vznikla po dlouholetých diskuzích o spravedlivém zdanění zisků společností, které v řadě zemí nemají pobočku ani zaměstnance, ale prodávají tam významnou část svých výrobků a služeb. Z takto vzniklých výnosů však daný stát nemá žádný, nebo jen omezený daňový příjem. Nově se proto o určitou část tohoto inkasa budou země, kde korporace obchodně působí, dělit.
Systém zdanění řeší a také ukončuje mezinárodní diskuze o digitální dani, která se měla vztahovat na zisky nadnárodních digitálních firem z poskytování digitálních služeb, digitálních platforem či online reklamy. O uzákonění takové daně se pokoušela samotná EU a následně i řada členských států. Svou digitální daň plánovalo zavést také Česko, minulý kabinet Andreje Babiše (ANO) očekával roční výnos kolem pěti miliard korun.
Snahy EU však narážely na Spojené státy, které daň chápaly jako útok na velké americké společnosti. Za vlády prezidenta Donalda Trumpa USA vyhrožovaly odvetnými opatřeními vůči zemím, které takovou povinnost zavedou. Změna přišla až s Trumpovým nástupcem Joe Bidenem. Jeho administrativa po diskuzi s OECD navrhla širší řešení, které se neomezuje výhradně na digitální aktivity firem.
