Změňťe stavební zákon, žádají města. Chtějí si udržet územní plánování

Územní plány určují, kde se bude moci stavět, výšku budov a další podmínky.

Územní plány určují, kde se bude moci stavět, výšku budov a další podmínky. Zdroj: ČTK/Šulová Kateřina

Primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) a jeho kolegové tlačí na změnu stavebního zákona.
Primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS) tlačí na změnu stavebního zákona.
Územní plány určují, kde se bude moci stavět, výšku budov a další podmínky.
Územní plány určují, kde se bude moci stavět, výšku budov a další podmínky.
5
Fotogalerie

Urychlení stavebního řízení nespočívá jen ve zlepšení povolovacího procesu, ale zejména v oblasti kvalitního územního plánování, shodla se velká česká města. Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec a další obce tlačí na změny v návrhu nového stavebního zákona, který budou poslanci projednávat ve čtvrtek na mimořádné schůzi. Požadují zejména to, aby pořizování územních plánů zůstalo v plné kompetenci obcí a krajů.

„K urychlení stavebního řízení nedojde tak, že sestěhujeme úředníky na jedno místo,“ řekl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Samosprávy měst musejí mít možnost už ve fázi územního plánování stanovit jasná pravidla, která budou developeři, úředníci i veřejnost chápat stejně, a nebudou se jejich rozpory řešit až v územním či stavebním řízení,“ dodal Hřib.

Města mají čtyři požadavky. Územní plánování mají mít na starosti samosprávy. „Města mají plánovat ti, kteří tomu nejlépe rozumí, tedy města sama. Ne stát, jak stojí v návrhu,“ upozornil šéf pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč. Územní plány jsou pro města klíčová pro určení, na jakých parcelách se smí stavět, jak vysoké smějí být budovy a další podmínky.

Primátoři dále požadují zachování Pražských stavebních předpisů a možnost vytvoření vlastních předpisů i pro další města, silnější roli obcí v povolovacím procesu a také možnost dokončit své rozpracované územní plány podle stávajících pravidel a podmínek.

Například Praha či Brno čekají na nové územní plány už více než dvě dekády, těm starým vyprší platnost příští rok. Prosazení nynějšího návrhu stavebního zákona by mohlo znamenat další zdržení. „Je třeba říci, že územní plán Brna se připravuje a projednává již dvacet let a při tom se neustále mění a přibývají právní podmínky pod rukama,“ řekl brněnský náměstek pro územní rozvoj Petr Hladík (KDU-ČSL). „Není důvod tyto práce zahodit, nechceme plán předělávat podle nějakého jednotného mustru, který je odtržený od reality,“ řekl za Prahu Boháč, jehož úřad má na starosti tvorbu nového Metropolitního plánu. Ten má nahradit plán z roku 1999.

Do sněmovny půjde ve čtvrtek verze stavebního zákona, s níž přišel sněmovní hospodářský výbor na podnět poslance Martina Kolovratníka (ANO). Tato verze nahradila původní kompromisní návrh ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO), který počítal s většími úlevami pro obce.

Ministryně uvedla, že bude hledat způsob, jak ponechat územní plánování v obcích. „Přechod pořizování územně-plánovací dokumentace na samosprávy je poměrně zásadní změna, která má široké souvislosti a nesmí ohrozit strategické zájmy státu například při výstavbě dálnic, železnic nebo přenosové soustavy,“  řekla Dostálová. Menší obce podle ní navíc své vlastní územní plány nechtějí. Ministryně již kývla na zachování Pražských stavebních předpisů, zároveň prodlužuje platnost současných územních plánů, aby města měla více času na tvorbu nových.

Část požadavků městských magistrátů už převzal poslanec Petr Dolínek (ČSSD) a zohlednil je ve svých připomínkách k návrhu stavebního zákona. „Jednáme i s poslancem Kolovratníkem, ale nemáme ještě jasnou odezvu. Naše připomínky v paragrafovém znění jsou k dispozici všem poslancům k případnému načtení,“ dodal pražský náměstek pro územní plánování Petr Hlaváček (za TOP 09).