Není firmy, která by si nestěžovala na nedostatek pracovníků na českém pracovním trhu. Jak si ale pak vysvětlit, že pouze 25 procent lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem, dostává příspěvek od zaměstnavatele?
Finanční bonusy mají různé podoby. Velmi často je to odpuštění poplatků za sjednání smlouvy a mnohdy jsou to i peníze „na dřevo“. Novinka je, že ke stejné politice sáhly i penzijní společnosti, které nabízejí doplňkové penzijní spoření (DPS).
„Založte si penzijní spoření s vlastním měsíčním příspěvkem aspoň 500 korun a získejte odměnu 1000 korun. Akce platí i pro dětské penzijní spoření,“ láká na svých stránkách na speciální akci s podtitulem „Získat odměnu je tak snadné!“ ČSOB Penzijní společnost s tím, že tisíc korun dá každému, kdo si uzavře DPS do konce listopadu.
Stejný obnos za novou smlouvu o DPS nabízí i Generali penzijní společnost. Ta ale už omezuje, na co může její nový klient tisícovku využít. Nenabízí totiž peníze, ale nabízí nákupní poukaz do MALL.CZ ve výši 1000 korun.
Ale jsou tu i další limity. Například KB penzijní společnost nabízí odměnu ve výši tisícovky jen těm, kteří si sjednají DPS v mobilní aplikaci. A stejně tak Penzijní společnost České spořitelny. Ta nabídla tomu, kdo si online sjedná DPS, dokonce dva tisíce korun. K dalším limitům patří i výše měsíční investice do penzijního fondu.
Podíl na zisku, ale i příspěvek zaměstnavatele
Jsou tu ovšem i další možnosti bonusů a benefitů. S novinkou přišla penzijní společnost Rentea. Ta se každých pět let podělí se svými klienty o svůj zisk. Podle ředitelky penzijní společnosti Lucie Jurníčkové klienti na tento benefit slyší.
„Klientům každých pět let připíšeme na účet věrnostní bonus ve výši minimálně jedno procento z průměrného zůstatku na smlouvě v daném období. A pokud za toto období bude zhodnocení fondů vyšší, než jsou naše cíle, může být bonus ještě vyšší,“ vysvětluje, jak daný benefit funguje.
Zároveň ale upozorňuje i na to, že vůbec největší benefit a bonus, který klienti mohou k penzijnímu spoření získat, je příspěvek od zaměstnavatele. A tady už je dle ní situace o poznání horší.
„Máme 70 procent smluv, kde není sjednán příspěvek zaměstnavatele,“ tvrdí s tím, že je to s podivem, protože i zaměstnavatelé mají možnost uplatnit daňové výhody, pokud zaměstnanci přispívají na penzijní spoření se státním příspěvkem. Problém tak spíš než v penězích spatřuje v administrativních nárocích na zaměstnavatele.
„Jsou ale i případy, kdy si klient sám nezjistí, že má možnost tohoto benefitu, a pak jej nevyužívá. Doporučuji si to ohlídat, je škoda tento zásadní benefit nevyužívat,“ upozorňuje.
Průměrný příspěvek zaměstnavatele je tisíc korun
Není nic smutnějšího než český trh práce, tvrdí ekonomové, ale i podnikatelé. Na veřejných rozpočtech je závislý zhruba milion pracovníků a další přibývají, zatímco privátní sféra dlouhodobě trpí nedostatkem pracovníků. A právě zde by podle zástupců penzijních společností mohl pomoci i příspěvek na penzijní spoření. Problém ale je, že firem, kteří lidem na spoření na penzi přispívají, je spíše méně než více.
„Příspěvek zaměstnavatele pak pobíralo ve III. pilíři v 1. čtvrtletí 2022 celkem 1 130 331 účastníků. Což je 25 procent z celkového počtu účastníků,“ potvrzuje tiskový mluvčí asociace Jan Sedláček.
Jen 25 procent lidí, kterým přispívá zaměstnavatel, a 75 procent lidí, kterým zaměstnavatel nepřispívá, je dle něj více než výmluvná statistika. Přitom průměrný příspěvek zaměstnavatelů činil v DPS u všech devíti tuzemských penzijních společností v letošním prvním čtvrtletí 1108 korun měsíčně. Ve starém penzijním připojištění, kde si spoří vůbec nejvíce lidí, byl ještě nižší – 993 korun.
