Do Znojma se nepochybně jezdí především za kvalitním vínem, ale přímo v srdci historického města byste mohli na chvilku zaváhat - ocitli jste se ve vinotéce, nebo v pivovaru? Pravda je dvojí. V rozlehlém areálu poblíž hradu se od 19. století skutečně vařilo pivo, a to ve velkém až do začátku nového tisíciletí. Po globalizačních přemetech tady na tradiční značku Hostan nyní v části budov navazují výrobou nového Znojemského piva.
Mají tu i dobově stylizovanou restauraci, kde snadno zjistíte, že tohle úsilí s typickým logem „Z“ není vůbec marné. Nás ale zajímá moderní stavění, tak se tentokrát nenechte zlákat a kolem šalandy odvážně projděte přes nádvoří o kousek dál. Čeká vás nevšední vinařský zážitek v jiném objektu bývalého pivovaru, který si vzaly do parády hvězdy českého architektonického nebe Ondřej Chybík s Michalem Krištofem. Už jsme je tu měli na jaře s Waltrovkou, vzpomínáte?
Ve zmiňovaném návrhu nové čtvrti v Jinonicích dokázali, že umějí perfektně číst a vnímat minulost daného místa. A i když z pražské továrny na letecké motory před jejich příchodem nezbylo až na jednu budovu téměř nic, dokázali zdejší prvorepublikový genius loci oživit zástavbou ve funkcionalistickém duchu. Ve Znojmě na hradním návrší se naopak prolíná mnoho historických vrstev, a tak se uplatnil trochu jiný přístup. Bylo nutné oprášit to dobré, co zde kdysi vzniklo, zbavit se nepatřičného balastu a s respektem přidat otisk současné progresivní tvorby. Unikátní projekt se nachází v jedné z pivovarských hal a v přilehlém technickém zázemí z pozdější doby. Oba prostory představují osobité dědictví, a tak tvůrci jejich rekonstrukci pojali individuálně, ale zároveň s ohledem na smysluplné společné fungování. Ten správný klíč k vytvoření „jednoty v různosti“ vězel v tom, že každé z obou částí byla přidělena trochu odlišná funkce – jedna se proměnila v komornější vinný bar, zatímco druhý prostor se otevřel pro společenskou degustaci.
Situace enotéky je dobře patrná již při pohledu z dálky. Před vámi se objeví tradiční industriální objekt s jakýmsi modernistickým „přílepkem“. Záchrana historického pivovaru byla pojata velice pietně, architekti se přidrželi ortodoxních postupů zcela v rámci památkové péče. Renovační práce proběhly takovým způsobem, aby stavbě vrátily původní specifi ckou podobu z romantických časů století páry. Nevalná hodnota bývalé technické haly, která byla přistavěna v sedmdesátých letech, umožňovala do značné míry svobodnější zacházení. Architekti ze stavby zachovali její podstatu, tedy konstrukci a vnější strukturu, kterou opatřili světlou fasádou. Zvolený odstín odráží dojem z barevnosti okolních budov, což podpořilo názor, že i tento objekt ze socialistických časů se již stal nedílnou součástí zdejší stavební koláže. Razantnějším krokem bylo nesymetrické prolámání průčelí různě tvarovanými vstupními a okenními otvory. Příchozí návštěvníky to přece jen nutí trochu popřemýšlet, zda se neocitli před úplnou novostavbou. K téhle matoucí variantě se nejspíš přikloní, když vejdou dovnitř. Ve strohém světlém interiéru si totiž asi hned nevšimnou přiznaného zdiva nebo trámového stropu, protože zdejší atmosféru určuje především vložená vestavba.
Má kontrastní tmavou barvu a vytváří harmonickou soustavu vzájemně propojených objemů, které rafi novaně rozdělují halu na menší prostory v několika výškových úrovních. Jednotlivé niky s oválným zakončením mají odlišnou velikost, a tak umožňují příjemné soukromí pro různě početnou skupinu zákazníků. Ti mají zároveň v případě potřeby dokonalý přehled o dění dole u baru. Navíc již zmíněné zdánlivě nahodilé členění a tvarování oken zaručuje z každého sezení jasně ohraničené panoramatické nebo naopak výběrové výhledy na znojemské pamětihodnosti v čele s gotickým kostelem sv. Mikuláše. Nepravidelně uspořádaný terasovitý labyrint s příčně členěným hrazením vytváří dojem fantaskní filmové dekorace. Jeho lehkou ponurost a těžkopádnost ale prosvětluje základní podlaha z lité betonové stěrky a dřevěná schodiště s vnitřním povrchem v kójích. Jiskru celkovému vzhledu potom dodávají pestrobarevné designové židle od Vitry, na nichž můžete posedět také u stolků ve spodní části.
Když projdete vcelku nenápadnými zadními dveřmi, čeká vás úplně jiný zážitek. Před vámi se otevře hala s vysokým prolamovaným stropem spočívajícím na masivních litinových sloupech. Stěny jsou členěné ozdobným pilastrovým řádem a ze dvou stran pouštějí dovnitř světlo velkorysé okenní otvory s mřížkovým rastrem.
