Nejnovější várka informací, postřehů a zajímavostí ze světa investic.
V tomto vydání Investičního newsletteru e15 se dočtete:
- na trhu Start se začne obchodovat kontinuálně,
- Česká národní banka už nemá v devizových rezervách čínskou měnu,
- firma ze skupiny PPF míří na pařížskou burzu,
- na čistý zisk ČEZ dolehla windfall tax,
- Barta a Šenkypl nakupovali akcie těžařů ropy a provozovatelů tankerů
- a další zajímavosti ze světa burz a investic.
Jaroslav Krejčí (twitter: @JKrejci_)
Co zaujalo 📻
Pražská burza chce investorům ještě více zatraktivnit trh Start vyhrazený akciím menších a středních podniků. Od 1. září na něm proto zavede kontinuální obchodování. Tak se obchoduje s tituly v ostatních segmentech burzy, tedy Prime, Standard a Free.
Dosud se s emisemi na trhu Start obchodovalo formou aukce, kdy se na základě pokynů na nákup a prodej stanovoval kurz akcií jen jednou denně.
Od září navíc nastane změna minimální velikosti objednávky. Momentálně má každý emitent nastavený individuální lot, tedy velikost minimální objednávky. S přechodem na kontinuální obchodování se pro všechny emitenty na trhu Start změní minimální velikost objednávky na jeden kus.
| K odběru investičního newsletteru, který do e-mailových schránek chodí každé pondělí dopoledne, se můžete přihlásit zde. Nejnovější vydání newsletteru najdete vždy zde. |
„Je to krok, o kterém jsme dlouho debatovali. Nakonec jsme se přiklonili k poptávce ze strany obchodníků a členů burzy, kteří kontinuální obchodování preferují zejména kvůli přehlednosti. Očekáváme tedy zejména vyšší transparentnost a přehlednost pro investory“, řekl generální ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic.
Způsob obchodování na trhu Start se už měnil několikrát. Po zahájení činnosti na jaře 2018 se aukce se zalistovanými akciemi konaly jednou za čtvrt roku. Od ledna 2019 se frekvence změnila na měsíční. Burza původně prezentovala Start spíše jako obdobu private equity či dlouhodobého investování. Účelem tohoto trhu tudíž nebylo, aby investoři nakupovali a prodávali akcie každý den a například spekulovali i na krátkodobé pohyby kurzů.
Stojí za připomenutí, že prvními tituly na trhu Start v květnu 2018 byly akcie obuvnické firmy Prabos a výrobce strun do 3D tiskáren Fillamentum.
V březnu 2020 nastala další úprava, s akciemi se začalo obchodovat každodenně na aukční bázi. Burza tak vyšla vstříc zejména institucionálním investorům – například pro investiční fondy je důležité, aby byl titul oceňovaný každý den.
Na trhu Start se teď obchoduje se 14 tituly a zájem o něj mezi drobnými i institucionálními investory a firmami postupně roste. Zatím poslední primární veřejnou nabídku uskutečnila v červenci společnost mmcité, výrobce městského mobiliáře. Prodala milion akcií po 160 korunách, přičemž poptávka byla více než dvojnásobná. Dnes kurz dosahuje 224 korun za akcii.
Letos si navíc šly pro nové peníze v rámci sekundární emise akcií online lékárny Pilulka, které na trhu Start uskutečnily velmi úspěšný primární úpis na podzim 2020.
Rekordní byl z hlediska přírůstků loňský rok, kdy na Start zamířilo pět nových firem. Dohromady od menších investorů i fondů získaly bezmála jednu miliardu korun. Byly to společnosti Gevorkyan, Bezvavlasy, M&T, Coloseum a Hardwario. Právě Gevorkyan se stala první slovenskou firmou na Startu. Navíc to bylo rekordní IPO i z hlediska objemu úpisu, jenž dosáhl 727 milionů korun.
Investory loni zaujal také zpracovatel kůží Karo Leather. S jeho akciemi se sice na Startu obchoduje od podzimu 2019, firma se však rozhodla vydat nové akcie, aby získala kapitál na další rozvoj. V září 2022 tak prodala cenné papíry za 132 milionů korun. Sečteno a podtrženo, všechny zmíněné firmy upsaly akcie v souhrnu za přibližně 1,1 miliardy korun. Dohromady pak již firmy od začátku existence trhu Start prodaly akcie za více než dvě miliardy korun.
Vedle kontinuálního obchodování burza chystá ještě jednu novinku. Tou by mělo být v posledním čtvrtletí letošního roku spuštění indexu PX START. Index bude počítán jednou denně ze závěrečných cen.
Co se děje na trzích 📈
Ještě v závěru minulého roku držela Česká národní banka v rámci správy svých devizových rezerv čínské vládní dluhopisy v hodnotě bezmála 51 miliard korun. To byl výrazný nárůst oproti situaci například přede dvěma lety, kdy to bylo pouze 11,4 miliardy. Letos však nastal obrat.
Podle čtvrtletních dat již centrální banka žádná aktiva v jüanech (používá se rovněž oficiální název renminbi – pozn. red.) ve svém portfoliu ke konci června neměla. Naznačuje to tabulka pojmenovaná Měnová alokace devizových rezerv – kolonka CNY již není k nalezení. Přitom ještě na konci března v ní položka CNY byla, a to s podílem 1,9 procenta na celkových devizových rezervách.
Důvody změny ČNB neuvedla. „Detaily ke čtvrtletní informaci o devizových rezervách ČNB nezveřejňujeme ani jinak nekomentujeme,“ odpovědělo na dotaz e15 tiskové oddělení centrální banky. Lze tak jen spekulovat, zda to není reakce na zvýšená geopolitická rizika, před nimiž varuje například největší světová investiční společnost BlackRock.
MĚNOVÁ ALOKACE DEVIZOVÝCH REZERV
Zdroj ČNB
• ČNB se zbavila čínských dluhopisů za desítky miliard. Jüany z devizových rezerv zcela zmizely (e15)
Česká firma SCT Cell Manufacturing (SCTbio) míří na pařížskou burzu cenných papírů Euronext. Firma je součástí biotechnologické divize finanční skupiny PPF, kterou ovládá rodina Kellnerových. Divize PPF Biotech vloží aktiva firmy do francouzské účelové akviziční společnosti eureKING. Po dokončení transakce získá PPF v eureKING menšinový podíl.
„PPF Biotech se tak bude podílet na vytvoření nového evropského lídra v oboru biotechnologické výroby,“ píše se v tiskové zprávě. Na burze Euronext jsou akcie eureKING zalistovány od loňského května. Jde o special purpose acquisition company (SPAC), fakticky prázdnou schránku, jejíž akcie si investoři koupí a čekají na spojení s již fungující hodnotnou firmou.
SCTbio je servisní a logistická organizace nabízející kompletní služby související s výrobou buněčných terapií a virových vektorů. Takový typ firem se označuje CDMO – Contract Development Manufacturing Organisation. Firma SCTbio vznikla v roce 2021 po vyčlenění ze známější sesterské společnosti Sotio, která vyvíjí inovativní přípravky zaměřené na léčbu nádorových onemocnění.
„Transakce se společností eureKING je pro nás zásadním milníkem. Zaujala nás odbornost a skvělé výsledky kolegů z eureKING a Skyepharma při budování a rozvíjení výrobních organizací v oboru biotechnologií,“ řekl generální ředitel společnosti SCTbio Luděk Sojka.
V rámci připravované transakce jsou aktiva SCTbio oceněna na přibližně 19,5 milionu eur, zhruba 473 milionů korun. Firma eureKING získá tato aktiva za 13,08 milionu eur, což odpovídá 67 procentům hodnoty společnosti. Skupina PPF dále obdrží akciový podíl v eureKING odpovídající 33 procentům hodnoty společnosti SCTbio.
• Francouzský SPAC investuje do biotechnologické firmy ze skupiny PPF (e15)
Energetické skupině ČEZ v prvním pololetí meziročně klesl zisk o třetinu. Může za to hlavně daň z neočekávaných zisků a odvody z nadměrných tržeb. Čistý zisk činil 22,3 miliardy korun v porovnání s 33,6 miliardy loni. Provozní výnosy skupiny vzhledem k vysokým cenám elektřiny naopak stouply o 23 procent na 169,7 miliardy korun.
„Výsledky hospodaření za první pololetí jsou v souladu s naším očekáváním a reflektují postupnou stabilizaci na energetických trzích. Po schválení rekordní dividendy 145 korun na akcii a s ohledem na mimořádná zdanění tržeb a zisků energetických firem předpokládáme, že ČEZ letos na dividendách, daních ze zisků a odvodech z nadměrných tržeb výroby odvede státu 110 až 120 miliard korun,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
„ČEZ zopakoval své celoroční projekce. EBITDA by měla dosáhnout 105 až 115 miliard korun a očištěný čistý zisk 33 až 37 miliard korun. Horní hranice čistého zisku při maximální výplatě naznačuje dividendu téměř 70 korun na akcii (sedmiprocentní výnos při současném kurzu). Výsledky za celé první pololetí jsou zhruba 57 procent plánované EBITDA a 63 procent čistého zisku,“ uvedl v komentáři analytik Komerční banky Bohumil Trampota.
Akcie společnosti ČEZ se na úvod tohoto týdne obchodovaly okolo 950 korun. Kurzem v posledním roce výrazně hýbou plány vlády na úplné ovládnutí firmy a nejistota, za jakých podmínek se to případně stane. Kvůli získání kontroly chce vláda přes výhrady právních expertů prosadit legislativní změny, které by umožnily snadněji se zbavit menšinových akcionářů.
Investiční fond Pale Fire Capital SE investorů a byznysmenů Jana Barty a Dušana Šenkypla v závěru minulého týdne reportoval americkému regulátorovi své akciové pozice ke konci druhého čtvrtletí. V portfoliu přibyla oproti prvnímu kvartálu řada nových pozic. Nadále jsou však jeho součástí i dřívější investice do akcií slevového portálu Groupon a distributora ovoce Dole.
Na prvních třech pozicích podle hodnoty se v portfoliu objevily akcie britských těžařů ropy a zemního plynu BP a Shell. Zajímavá je pozice v put opci na index S&P 500, přesněji řečeno ETF fond, který tento index kopíruje. Může to být sázka na pokles akciového trhu, jelikož hodnota put opce vzroste, pokud hodnota podkladového aktiva klesne. Opakem put opce je call opce.
Také to může být způsob zajištění proti případnému nepříznivému vývoji na burze. Hodnota S&P 500 letos vzrostla již o 17 procent, kdykoli však může přijít korekce. Jsou dokonce investoři, kteří varují před splasknutím bubliny na americkém akciovém trhu.
Vedle nákupu put opce na S&P 500 či akvizice akcií BP a Shell na portfoliu Pale Fire Capital zaujaly rovněž nové investice do provozovatelů tankerů, ať už společnosti International Seaways, či Scorpio Tankers. Do majetku fondu přibyly také cenné papíry provozovatele cestovních portálů Expedia. Barta a Šenkypl rovněž zvýšili podíl v britské telekomunikační skupině Vodafone. Celý přehled pozic ke konci června naleznete například zde…
Zdroj Fintel a americká Komise pro cenné papíry
Postřeh investora 💡
„Také máte své favority, u kterých čekáte na lepší cenu? Tak teď v nejbližších týdnech a měsících dávejte pozor, ta šance si něco pěkného ‚ulovit‘ podle mě přichází,“ píše ve svém komentáři pro e15 portfolio manažer J&T Investiční společnosti Michal Semotan. Políčeno má mimo jiné na akcie švýcarské bankovní skupiny UBS.
Další doporučená četba 📰
• Česká národní banka zveřejnila minulý týden zápis z měnověpolitického zasedání bankovní rady. Na něm centrální bankéři ponechali klíčovou úrokovou sazbu na sedmi procentech. V zápise se mimo jiné píše: „V rámci diskuze bankovní rady ohledně současného a budoucího nastavení měnové politiky panovala shoda, že jedině delší setrvání úrokových sazeb na stávající úrovni může zajistit pokračování dezinflace a udržitelný návrat inflace k dvouprocentnímu cíli. Vzhledem k proinflační celkové bilanci rizik se proto bankovní rada jednomyslně vymezila vůči základnímu scénáři prognózy, který předpokládá pokles úrokových sazeb již ve třetím čtvrtletí letošního roku.“ (Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 3. srpna 2023 – ČNB)
• Britská investiční společnost Schroders vydává každý měsíc přehled dění na mezinárodních finančních trzích s řadou užitečných grafů a čísel. Poslední vydání zveřejnila před týdnem. Obsahuje tradičně nejen data vztahující se k aktuální situaci, ale také pohled na historický vývoj. Zajímavý je mimo jiné graf porovnávající celkovou tržní hodnotu sedmi největších veřejně obchodovaných firem v USA s celkovou kapitalizací trhů ve Francii, Číně, Velké Británii a v Japonsku. Pohled na grafiku vede mimo jiné k otázkám, zda je vzhledem k vysokému podílu amerických technologických firem portfolio dostatečně diverzifikované, pokud investujete do některého z fondů navázaných na celosvětový burzovní index MSCI All-Country World. (Schroders Equity Lens August 2023)
• Magazín The Economist přinesl ve svém letním dvojčísle, které vyšlo na přelomu července a srpna, dlouhý a velmi zajímavý profil Larryho Finka, zakladatele a generálního ředitele největší investiční společnosti na světě BlackRock. Fink patří k nejvlivnějším finančníkům, a to nejen ve Spojených státech. Text se věnuje mimo jiné kampani, kterou vůči němu v USA spustili odpůrci ESG investování včetně politiků zejména z Republikánské strany. Ti v ESG vidí snahu zatahovat do světa byznysu a investování politická témata. V reakci na to Fink se svými kolegy namísto pojmu ESG raději používá termíny jako „udržitelnost“ či „dekarbonizace“. (The demonisation of BlackRock’s Larry Fink – The Economist)
