Svět drtí vysoká inflace, která u některých kryptospekulantů vzbuzuje naději, že hodnota početně zastropovaného bitcoinu v dohledné budoucnosti opět prudce vzroste. Škarohlídi by ale řekli, že jako inflační pojistka se digitální měny moc neosvědčily. „Člověk, který považoval bitcoin za bezpečný přístav v té nejkritičtější době, je na tom teď vlastně dobře," reaguje profesor ekonomie z Fakulty sociálních věd UK Ladislav Krištoufek, který působí také v roli prorektora pro vědu a tvůrčí činnost. Otázkou prý je, kdo na to měl v březnu 2020 nervy, dodává akademik, který má s digitálními měnami praktické zkušenosti.
V našem už několik let starém interview jste uvedl, že bitcoin dostatečně prověří až zkouška ekonomickou krizí. Stále to platí?
Ukázalo se, že to tak je. Ta přání nebo tvrzení o vlastnostech bitcoinu a jeho roli v systému se během krize docela vybarvila. Nebo se aspoň lépe ukázalo, co od kryptoměny můžeme očekávat.
Krizí máte předpokládám na mysli ne globální ekonomickou krizi, ale spíš souběh šoků typu pandemie, válka na Ukrajině a rychlé tempo zpřísnňování monetární politiky Fedu.
Určitě správná podotázka. Je to samozřejmě souběh různých událostí. První zásadní zkouškou určitě byla ta covidová. Velmi se otestovalo tvrzení, zda je bitcoin jakýmsi bezpečným přístavem. Já jsem hned relativně na začátku toho covidového šoku publikoval článek právě na toto téma, a bitcoin coby bezpečný přístav neobstál. Což vidíme samozřejmě nejenom pohledem na graf, ale i hlubší analýzou. Reagoval velmi podobně jako akcie nejen na ten prvotní šok, ale i na kroky, které následně začaly dělat různé vlády po světě. To znamená primárně kvantitativní uvolňování i velké fiskální stimuly. Vědeckých studií na toto téma vzniklo opravdu mnoho a v podstatě se shodují, že bitcoin atributy bezpečného přístavu nemá. Potenciál jako diverzifikátor a hedge nějaký ukazuje, ale asi ne tak silný, jak by si komunita představovala či přála.
Na druhou stranu, kdo veden pohádkou o bezpečném přístavu nakoupil bitcoin na jaře 2020, kdy stál dlouho pod 10 tisíci dolary, tak pro něj se asi situace nevyvinula úplně špatně.
S tím souhlasím, ta otázka není vůbec jednoduchá. Je velmi důležité, jak si definujeme ten bezpečný přístav a co si představujeme například i pod inflační pojistkou. Ta může být chápana jako řekněme přemrštěná reakce na fiskální stimuly a dejme tomu i na kvantitativní uvolňování. Člověk, který považoval bitcoin za bezpečný přístav v té nejkritičtější době, tak je na tom dobře. Otázka je, kdo na to měl v březnu 2020 nervy. Osobně mám v plánu se tématem inflační pojistky či páky zabývat více a poctivě empiricky, což znamená podobnými metodami, jako se to zkoumá u zlata a podobných komodit. Což obecně není úplně přímočaré, protože se například musí pracovat s různými typy inflace, inflačními očekáváními a časovou harmonizací. Zároveň samozřejmě potřebujete mít relativně dlouhou časovou periodu, což u bitcoinu prostě nemáte.
Co čeká krypto v roce 2023. Podívejte se na video:
Krypto 2023: Přijde regulace? • Videohub
V roce 2019 jste v našem rozhovoru také uvedl, že svět se z finanční a ekonomické krize kolem roku 2010 nepoučil, že její příčinou bylo přehnané žití na dluh, a to se nezměnilo. Stejná slova byste asi mohl zopakovat i nyní předpokládám.
Ano, já jsem si v posledních dvou třech letech častokrát na to interview vzpomněl.
Asi to nebylo úplně veselé vzpomínání.
Na samotný rozhovor určitě ano, ale ne už tak na to, co v něm zaznělo a jak se to nakonec vcelku vyplnilo.
S tím souvisí otázka, že dost kryptoinvestorů věří, že vyšší míra inflace jen tak neodezní. Vlastně například jako spoluzakladatel burzy Bitmex Arthur Hayes argumentují tím, že kvůli zadluženosti světa nelze dlouhodobě provozovat skutečně jestřábí politiku centrálních bank a zvyšovat úrokové sazby výrazně nad míru inflace. Kvůli údajně nevyhnutelnému kolapsu většiny standardních měn prý Hayes a spol. věří do budoucna bitcoinu a kryptoměnám obecně. Souzníte s takovým pohledem?
Souzním s tím pohledem, že celková globální finanční situace není šťastná. Ale jestli z toho nutně bitcoin vyjde jako vítěz, to je velmi spekulativní. Jsem ale přesvědčen o tom, že bitcoin není penězi, není měnou. Já ho vidím jako spíše opravdu velmi rizikové finanční aktivum podobné technologické akcii či sběratelskému předmětu. Takže můj pohled může být tímto zkreslen. Nejsem nutně přesvědčen, že bitcoin z toho všeho vyjde jako náhrada finančního systému. Anebo pokud ano, tak je to velmi, velmi daleko a máme před sebou dlouhou cestu, která by k tomu mohla vést. Souhlasím ale s tím, že jsme v situaci, kdy to centrální banky nemají jednoduché. Dostaly se do toho z velké části svojí předešlou politikou, a to platí v podstatě o téměř každé centrální bance. Kombinace tohoto přístupu s divokými fiskálními stimuly posledních let a samozřejmě s válkou na Ukrajině nás dovedla k vysokým inflacím. Není to však tak, že by za všechno mohla válka na Ukrajině.
Vidíte z této kombinace vysoké inflace a malého manévrovacího prostoru pro centrální banky nějaké východisko?
Je třeba si uvědomit, že ekonomické procesy mají velkou setrvačnost. V ekonomickém světě, který primárně vnímáme, tedy Evropa a USA, jsme se rozhodli řešit aktuální situaci skrze popuštění inflace na dříve nevyzkoušené úrovně. Co tím chci říct, je, že aktuální vysoká inflace nejenom v České republice, ale i jinde, je do jisté míry volba. V reálné ekonomice je to vždycky „něco za něco“ a nemůžeme si představovat, že projdeme opravdu velkým ekonomickým zásahem typu covidu a války na Ukrajině s téměř nulovým poklesem HDP, téměř nulovou nezaměstnaností a normální cenovou hladinou. To prostě nejde.
My jsme si přes covid a i dobu předtím zvykli, že jak v Evropě, tak v Americe máme velmi nízké nízkou nezaměstnanost, pod přirozenou mírou nezaměstnanosti. Přišly ekonomické šoky a bylo za nás vybráno, že se nezvýší nezaměstnanost a neprojdeme větší recesí. Místo velk
Dává smysl diverzifikace kryptoměnového portfolia mezi bitcoin, altcoiny, NFT a podobně?
Na to se velice složitě odpovídá z jednoho prostého důvodu. Napsal jsem na toto téma vědecký článek a problém je, že vy ve chvíli, kdy nějakou takovou studii chcete udělat opravdu poctivě objektivně, tak potřebujete relativně velké množství dat. To je ještě v pořádku. V kryptu je těch dat hromada. Jenže velká nebo vlastně dominantní část celého toho kryptotrhu jsou coiny a tokeny, které mají velmi krátkou životnost. A některé z nich se vůbec nedostanou na CoinMarketCap či CoinGecko, takže o nich data hůře získáváme, resp. se vůbec nemusíte dozvědět o jejich existenci. Obrovská část projektů tak zůstane mimo jednoduše ověřitelný systém, ale to je ta část, kde můžete vydělat největší peníze. To je to největší kasino, kde zároveň můžete velmi jednoduše o všechno přijít. Tenhle segment se ale těžko propisuje do studie o celkové diverzifikaci. Nemáte zkrátka data o všech psích tokenech, čímž ale implicitně zamlčujete velkou část specifik celého trhu, tedy obrovské riziko a obrovské potenciální zisky nemalého segmentu.
S něčím jste ale v té studii pracovat musel. Co vám vyšlo?
Podívali jsme se na 100 největších coinů a tokenů v průběhu daného roku a tuto množinu v čase aktualizovali. Pokud se podle nich diverzifikovalo nějaké portfolio, tak se opravdu ukázalo, že porazit bitcoin z dlouhodobého hlediska není vůbec jednoduché. Bitcoin trh táhne a okolo něj běhají altcoiny a různé pochybnější coiny a tokeny s výrazně vyšší rizikovostí, které v určitých fázích mohou být výrazně výdělečnější. V těch horších fázích jsou samozřejmě výrazně ztrátovější. Ale znovu připomínám, že do studie nelze zahrnout ty úplně největší divočiny.
Dokážete aspoň hrubě nastřelit, jak velkým trhem jsou ty vámi zmiňované divočiny?
To popravdě nevím. Zároveň platí, že subjektivní důležitost této části trhu je velmi závislá na množství kapitálu, který do toho chcete dát. Ve chvíli, kdy jste opravdu malý investor a hledáte to 100 X, stonásobné zhodnocení, tak ho můžete dosáhnout ve chvíli, kdy do toho dáte třeba 100 nebo 1000 dolarů. Možná. Pokud byste chtěl vložit více, velmi pravděpodobně potom při prodeji a vybírání zisků vysajete celou likviditu či její výraznou část. Reálně pak neuděláte 100 X, ale možná 50 X nebo 30 X.
To se bavíme o jak vysoké vstupní investici?
Například 5 000 dolarů, což není žádná úroveň velkého institucionálního investora. S pěti tisíci dolary ten stonásobek na malých projektech neuděláte téměř z definice, protože likvidita tam prostě nebude, jakmile se rozhodnete realizovat zisk. A ruku na srdce, kdo dá 5 000 USD do projektu s kapitalizací 50 nebo 100 tis. USD?
Vy sám jste podobně věci zkoušel?
Já jsem přesvědčen o tom, že pokud v tom člověk chce dělat výzkum a zasvěceně o tom mluvit, tak to vyzkoušet musí. Do úplných konkrétností bych nechodil, ale mám zkušenost i s nejrůznějšími podvody, honeypoty, rugy, hacky a podobně. Samozřejmě jen ze strany investora či spíše spekulanta. Je to součást hry, další riziková prémie.
Co jsou největší hrozby či výzvy, se kterými se musí investor do vyloženě marginálních coinů a tokenů vypořádat? Kromě mělkosti trhu.
To je velmi těžké takhle vyjmenovat. V té bublině roku 2021 podobné projekty typu kasino jely obrovským způsobem, nejrůznější psí a kočičí tokeny. Hodně jejich rozjezdu pomohl i start Binance Smart Chain, který má oproti Ethereu výrazně nižší transakční poplatky. Byl to velký rozdíl oproti situaci, kdy jedno kliknutí v MetaMasku mohlo stát 200 dolarů. Co ale bylo velmi nebezpečné pro běžného uživatele, to byly nakonec podmínky v těch takzvaných chytrých kontraktech, které zkrátka běžný člověk jen tak nevyčte. Jde například o vymezený seznam peněženek, které jediné můžou nějaký token prodat. A tím běžným uživatelem myslím asi tak 99 procent lidí, kteří se do podobných kryptoměnových kasin chtěli zapojit.
Jak na to zareagoval trh, vznikly nějaké mechanismy, které by podobným machinacím mohly zabránit?
Vznikly platformy, které třeba varovaly, zda je konkrétní likvidita uzamčená či nikoliv. Dalo se proti tomu bránit, ta poptávka po nějakém takovém mechanismu existovala, ale člověk musel vědět, kde hledat. Nebylo to úplně triviální.
Ladislav Krištoufek (38)
- Vystudoval ekonomii na Institutu ekonomických studií FSV UK, kde nyní vyučuje ekonometrii, datovou analýzu Výzkumně se zabývá kryptoaktivy.
- Šest měsíců též působil jako výzkumník na Warwick Business School.
- Ve svých pětatřiceti letech se stal jedním z nejmladších profesorů ve společenských vědách na Univerzitě Karlově.
- Dle různých žebříčků je aktuálně nejcitovanějším společenskovědním výzkumníkem působícím v Česku.
