Investoři větří novou příležitost a skloňovat název měny se učí už i bankéři. Bitcoin prý může dál růst i ze současného historického maxima. Vydrží-li v chodu jeho hlavní motor, čínská poptávka.
„O tom, zda se bitcoin stane masově používanou měnou, nebo skončí jako zajímavý internetový projekt, rozhodne Čína,“ uvádí Zennon Kapron ze společnosti Kapron Asia na singapurské konferenci věnované budoucnosti bitcoinu.
Právě čínská poptávka po digitální měně podle něho stojí za faktem, že hodnota bitcoinu nedávno překonala hranici čtyř set amerických dolarů. „Už nyní je Čína největším světovým trhem s virtuální měnou,“ uvádí obchodník s virtuální měnou Linke Yang ze společnosti BTC China.
Poptávku prý tvoří čínští investoři, kteří po nemovitostech a akciích hledají nové formy investic. „Trh nemovitostí se stal příliš riskantním a akcie nevynášejí tak, jak se čekalo,“ dodává Yang.
Dalším důvodem rostoucí čínské poptávky po bitcoinu je anonymita vlastnictví. Digitální měna skýtá možnost skrýt před zraky vlády alespoň část bohatství. „Jde také o jediný způsob, jak ze země vyvést větší množství peněz,“ uvádí Kapron. Čína limituje množství peněz vyváděných jednotlivci na 50 tisíc dolarů ročně.
Mezníkem ve významu bitcoinu se stalo říjnové rozhodnutí čínské realitní skupiny Shanda přijímat do jednoho ze svých projektů nemovitostních investic i platby v bitcoinu. „Platby v bitcoinech jsou podle stávající legislativy nezdanitelné. Pokud by se tato praxe rozšířila, mohla by ohrozit daňové příjmy vlády,“ míní Kapron.
Bitcoin je digitální měna fungující bez centrální autority, která by určovala objem peněz v oběhu. Vznikl v roce 2009 s tím, že maximální emitované množství může být 21 milionů jednotek. Při současném kurzu kolem 450 dolarů by objem odpovídal necelým deseti miliardám dolarů.
K největším rizikům držby bitcoinu patří bezpečnost. Nájezdy hackerů připravily české bitcoinové účty o dva miliony korun. V Hongkongu zmizela beze stopy rovnou celá burza, škoda může dosáhnout až 25 milionů jüanů neboli 80 milionů korun.
