Byl blízko smrti. Z těžké nehody na motorce, která se stala v polovině července, nakonec vyvázl Jan Hájek „jen“ s pohmožděninami a zlomeným žebrem. „Kolem krku mám korzet, protože mám uštípnutý krční a hrudní obratel,“ říká devětadvacetiletý rodák z Břeclavi, který patří k favoritům soutěže Muž roku 2010.
Jestli bude úspěšný, to se uvidí v pátek 27. srpna v Náchodě. O vítězi soutěže rozhodne odborná porota složená z celebrit, modelek, herců i novinářů.
Stihnete se dát na finále zdravotně do pořádku? Příští týden jdu na kontrolu, uvidíme, jak to dopadne. Ale hodně by mě mrzelo, pokud bych se nemohl zúčastnit. Věnoval jsem spoustu energie i času nácviku volné disciplíny do soutěže. A taky případné vítězství by mi určitě otevřelo další zajímavé možnosti.
Vypadá to, že je skoro pravidlem, že některému účastníkovi soutěže se stane nějaký úraz. Loňský vítěz ochrnul, podobný osud stihl i vítěze roku 2008. Já měl třeba obrovské štěstí, že to neskončilo mnohem hůř. Připadá mi, jako by na mně letos ležela nějaká kletba. Asi se o mě pokoušejí nějaké temné síly. A možná je to v souvislosti právě s tou soutěží. Každopádně na motorce jezdím už jedenáct let, zažil jsem několik pádů, ten letošní byl ale nejhorší.
Je možné, že byste se kvůli nehodě musel vzdát dráhy modela? Tak hlavně modeling je pro mě jen doplněk k tomu, co dělám. Beru to tak, že focení nebo přehlídky mě vytrhnou z nějakého stereotypu. Vystudoval jsem ekonomickou fakultu, obor euro-správa. Živím se jako projektový manažer. Nikdy jsem nepřemýšlel nad tím, že bych se modelingu věnoval naplno. Navíc to nedělám příliš dlouho, více jsem se začal tomuto oboru věnovat až před dvěma lety.
Předtím jste neměl s modelingem žádné zkušenosti? Na vysoké škole jsem něco málo nafotil, bral jsem to jako brigádu. Nic víc. Byla to spíš recese. V roce 2008 mě zviklala kamarádka, abych to ještě zkusil. No, a vyšlo to.
Už žen by to bylo už zřejmě pozdě. U mužů není věk tolik důležitý? V dnešní době je životnost obecně u modelů a modelek poměrně malá, to však platí jen u mladších ročníků. Docela zajímavou kategorií jsou stabilní, starší modelové.
Takže se můžete focení věnovat třeba dalších patnáct let? Určitě. Stává se hodně často, že se na stránkách časopisů objevují prošedivělí chlapi. Není to tak, že by se modeling týkal jen mladých lidí.
Je v modelingu důležitá i inteligence? Částečně určitě, tak jako všude. I v modelingu musí být člověk komunikativní, není to jen o tom, že se nechá vyfotit nebo se projde po mole. Mohl bych vyvrátit takové to klišé, že modelky jsou sice krásné, ale hloupé. Všechny mé kamarádky modelky jsou inteligentní, studují a na nic si nehrají. Samozřejmě mají zdravé sebevědomí.
Obecně jsou muži, kteří pečují o svůj zevnějšek, označováni jako metrosexuálové. Co si o tom myslíte? Hlavně to, že bych se do takové kategorie rozhodně nezařadil. Ale ani do žádné jiné. Nic se nemá přehánět. Ani péče o vzhled. Důležitá je přirozená krása a osobnost člověka. Například soutěž Muž roku není jen o kráse, člověk by měl být zkušený, bohatý na zážitky, měl by mít charisma.
To všechno máte?
Doufám, že se k tomu přibližuju. Dostávám se do fáze, kdy už mám nějakou představu o životě. Něco jsem procestoval, mám za sebou studia, celkem úspěšný jsem i v profesním životě. Ale netvrdím, že soutěž vyhraju. Už to, že jsem se dostal do finále, je pocta. Vždyť se do soutěže přihlásilo téměř osm set mužů.
