Přestože aktuální mix posthardcore, psychedelie, latina music, krautrocku nebo progresivního rocku nedosahuje hodnot raných nahrávek, i tak lze Noctourniquet označit za návrat do starých dobrých časů. Ovšem v balení 2012, které se vyznačuje především masivním zapojením elektroniky.
Ta výrazně zahučí již v první skladbě The Whip Hand, jíž dodá výrazný retro šmrnc. Jako podkres pak tu více (tracky Empty Vessels nebo In Absentia, které jsou de facto čistým popem) tu méně ovlivňuje celou desku. Svou roli v přechodném zklidnění a nynějším posunu zvuku bezpochyby sehrály personální kolotoče. Kapela v mezidobí od nahrávání Octahedron změnila všechny posty kromě ústřední dvojice a baskytaristy Juana Aldereteho. Nejvíce je tak znát odchod dlouholetého klávesisty Ikeyho Owense, který ještě pamatuje začátky The Mars Volta. Náhradník Lars Stalfors přitom není žádným nováčkem – jako zvukový inženýr se podepsal pod řadu Rodríguez-Lópezových sólových alb. Některé fandy může mrzet i nepřítomnost kytaristy Johna Fruscianta (mimo jiné Red Hot Chili Peppers), jenž nahrávky The Mars Volta vždy dokázala obohatit svou nezaměnitelnou kytarovou hrou.
Nová sestava na druhé straně vlila čerstvou energii do důvěrně známého modelu komplikovaných hudebních struktur, které stále pevně drží v rukou Rodríguez-López/ Bixler-Zavala. A ten se stále neoposlouchal a neomrzel. Což vzhledem k potentnosti hlavního autora materiálu Omar RodríguezLópeze (za rok 2010 vydal sedm sólových alb!) skutečně překvapuje.
The Mars Volta i po šestém albu představují výjimečný úkaz na rockové scéně. Byť jdou stále proti proudu a zákonům hudebního byznysu (nepříliš přístupné, dlouhometrážní skladby, které se prakticky nedají pouštět v běžném rádiu), stali se jeho nedílnou součástí. A zároveň díky nadčasové kvalitě jeho vítaným oživením.
The Mars Volta: Noctourniquet
Vydavatel: Warner Bros., 2012
Hodnocení: 70 %
