Počátek finančních dějin lidstva umisťuje do starověkých civilizací, Egypta a Mezopotámie, kde vznikaly protosystémy pozdějších pojistek, dluhopisů i peněz, i když v tuto chvíli jen na hliněných destičkách. Za klíčový milník Ferguson označuje vynález složeného úročení, tedy matematického vzorce, který umožnil vznik bankovnictví – až v tuto chvíli začalo být pro střadatele výhodné půjčovat své peníze. Úrokový vynález si vzal za svůj italský rod Medici, jemuž pomohl k obrovské moci a vlivu, a byl to on, kdo stál u vzniku renesance.
A Ferguson pokračuje. Výrazný posun vpřed znamenal pro lidstvo vynález akciových společností a trhu, v Nizozemsku na přelomu 16. a 17. století – tam však také došlo k prvnímu velkému zklamání. K francouzské revoluci výrazně přispěl experiment s použitím papírových peněz, respektive jejich tehdejší neúspěch. Pokrok na sklonku devatenáctého století a na začátku dvacátého má na svědomí vynález fragmentálních bankovních rezerv – až od této chvíle mohou banky půjčovat mnohonásobně více peněz, než mají na vkladech.
Ferguson svou fascinující argumentací vyvádí z omylu zastánce drahých kovů jako trvalého uchovatele hodnoty. Zlato a stříbro bylo tím, co přilákalo do Nového světa španělské konkvistadory, vzhledem k obrovským zásobám a následnému propadu jejich cen ale také tím, co způsobilo úpadek španělské říše. Podobně je to s nemovitostmi; názor, že trvale uchovají hodnotu, je doložený historický nesmysl. Svět v posledních týdnech se strachem hledí na státní bankrot v Řecku. Ani krach státu ale zdaleka není nic nového pod sluncem. Fergusson rozebírá to, jak se z kdysi nejbohatší latinskoamerické země, Argentiny, stal opakovaně krachující stát či jak hluboce světovou politikou staletí hýbe dluhopisový trh.
Fergusonova kniha vyšla v originále v roce 2008, tedy těsně předtím, než na svět naplno dopadla finanční krize. Paradoxně autor knihy předpovídá budoucí pád mnohem přesněji, než oslavovaný „doktor zkáza“ Nouriel Roubini. Na uvedených případech cykličnosti finančních inovací je zřejmé, že vynálezy typu hypotečních derivátů nutně musely vést nejprve k rychlému pokroku (který svět zažil v posledních letech před krizí), pak ale k neméně rychlému pádu.
Přesto čtenář jedné z nejlepších popularizačních ekonomických knih posledních let neupadne do deprese: podle Fergusona pokrok ve finančním světě kopíruje evoluci, jen v rychlejším časovém sledu. Navíc „příčinou chudoby nejsou banky či finanční inovace, ale jejich nedostatek.“
Niall Ferguson: Vzestup peněz. Finanční dějiny světa
Nakladatelství: Argo, 2011
Překlad: Eduard Geissler
Hodnocení: 100 %
