Izrael v minulosti dokázal, že se do armády a vlastních vojenských technologií vyplatí investovat i v době míru. Investice do ozbrojených sil se mohou zhodnotit v hospodářském růstu státu. Bez široké podpory izraelské armády by zřejmě nevzniklo něco tak samozřejmého, jak je dnes flash disk anebo technologie Face ID či navigační aplikace Waze.
Čtyři baterie protiletadlového raketového systému Spyder, osm souprav mobilních radiolokátorů MADR či zaměřovací a průzkumné kontejnery Litening 4i na gripenech. To je ukázka výzbroje, kterou si česká armáda v minulých letech pořídila v Izraeli.
V posledních dvou dekádách se izraelský obranný průmysl stal jedním z nejdůležitějších dodavatelů zbraní do Česka. Není asi třeba připomínat, že Izrael se opět stal blízkým českým spojencem a nadstandardní vztahy vojenskému obchodu pomáhají. Ale roli hraje i vysoká technologická vyspělost izraelských zbraní, které do své výbavy začleňují i jiné členské státy NATO včetně USA.
Vzhledem k tomu, že Izrael byl v posledních 75 letech včetně posledního útoku Hamásu osmkrát vojensky napaden a svou hranici sdílí výhradně s někdejšími válečnými protivníky, vedení židovského státu nikdy nezapomnělo na to, že budování vlastní vyspělé vojenské technologie, kterou využívá „všelidová“ armáda, je jediná cesta k přežití. Evropa zhýčkaná lety domnělého klidu, kdy se jejím obyvatelům i střelba v Sarajevu nebo Prištině zdála neskutečně vzdálená, je od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu vystavena situaci, kterou nezažila celá jedna její generace.
Tedy bezprostřednímu bezpečnostnímu ohrožení přímo na svých hranicích. Jenže v mentální mapě vyspělých evropských zemí jsou problematické regiony východní Evropy či Balkánu minimálně dvakrát vzdálenější než ve skutečnosti. Je za tím nezájem, pohodlí i vytěsňování nepříjemné reality.
Pokud by tak uvažoval Izrael, patrně by ani nikdy nevznikl. Nejenže vznikl a ještě několikrát dokázal uhájit svou existenci. Jak řekl bývalý izraelský premiér a prezident Šimon Peres, Izrael bude vždy malá země, která nikdy nerozvine obrovský průmysl, nemůže tedy konkurovat v kvantitě, ale její jedinou šancí je zaměřit se na kvalitu založenou na kreativitě. Stejná slova by přitom Peres mohl použít i v Česku. Jenže Česko nečelí (alespoň zdánlivě) permanentní válečné hrozbě. Ta je paradoxně v izraelském případě akcelerátorem hospodářského růstu a jedním z vysvětlení izraelského bohatství.
Startupový národ
Stálé riziko vojenského střetu, teroristického útoku či jiného násilí přináší tlak na inovaci a kreativitu, což se významně propisuje i do ekonomiky. Občanský a vojenský život v Izraeli je propojený už tím, že existuje povinná vojenská služba bez rozdílu pohlaví a armáda je založená právě na rezervách z řad civilistů. Izrael je vlastně startupovým státem, který vznikl bez jakékoli novodobé tradice „na zelené louce“ a místo zkušenosti musel využít představivost.
Což je nepochybně jedinečné know-how, které lze využít i při zakládání firem. V Izraeli aktuálně působí více než šest tisíc startupů a existuje tu přes 30 technologických firem, jež lze považovat za jednorožce, tedy s hodnotou více než jedné miliardy dolarů. To je větší počet než v celé Evropě dohromady.
Bez armády by nevznikla fleška
Bez povinné služby v izraelské armádě by možná nevznikla dnes tak samozřejmá věc, jako je fleška. Její vynálezce Dov Moran strávil v izraelském námořnictvu dokonce sedm let jako velitel v oddělení mikroprocesorů. Aviad Maizels, zakladatel firmy PrimeSense, která vynalezla technologii známou v telefonech Applu jako Face ID, působil před založením svého startupu jako vedoucí technologického vývoje na izraelském ministerstvu obrany a v Izraelských obranných silách (IDF). Sériový zakladatel startupů Uri Levine, který stojí například za navigační aplikací Waze, zase sloužil u známé Unit 8200, kyberbezpečnostní odnoži IDF, z níž vzešlo mnoho úspěšných izraelských byznysmenů.
Samotná povinná služba v armádě by ještě budoucí prosperitu nemusela nutně zajistit. Jak si všimli Dan Senor a Saul Singer, autoři bestselleru Start-up Nation o izraelském ekonomickém zázraku, významnou roli hraje chucpe. Význam tohoto slova pocházejícího z jidiš se v češtině často interpretuje jinak, ale ve svém originálu znamená asertivní přístup, který nebere ohled na jakékoli hierarchie. Na základě této filozofie je budovaná i izraelská armáda, kde je řadovým vojákům mnohdy svěřena až důstojnická odpovědnost.
Izraelský příklad ukazuje, že investice do armády a do vývoje vojenských technologií se bohatě vyplatí i v době míru, natožpak v čase, kdy pár set kilometrů od vašeho klidného obýváku zuří bestiální boj. Česko i Evropa své vojenské síly v posledních 30 letech podcenily. Evropské státy nebyly schopny výdaje na obranu zvednout ani na dvě procenta HDP, k nimž se zavázaly členstvím v NATO. Současné válečné ohrožení ale nakonec může znamenat i významný stimul pro celou evropskou ekonomiku.
