Nepochybně jsou destinace, kam by americký prezident jel raději na oficiální návštěvu. Současná realita trhu s ropou, kde Saúdská Arábie jako lídr kartelu OPEC drží páku na možnosti zvýšit těžbu a trochu ulevit vysoké ceně (z níž silně profituje právě Rusko), však americkému prezidentovi nedovoluje příliš osobní preference.
Joe Biden se jich z pohledu poválečných amerických prezidentů až povážlivě dopustil, když ještě jako kandidát nazval Saúdy „párii světa“ v narážce na vraždu komentátora Washington Post Džamála Chášukdžího, letecké útoky na civilisty v Jemenu či věznění (a leckdy údajně mučení) řady osob s dvojím americko-saúdským občanstvím. Americká CIA označila za osnovatele známé vraždy na saúdském konzulátu v Istanbulu na podzim 2018 korunního prince Muhammada bin Salmána (MBS) a jak jsme již několikrát psali na Info.cz, vzájemné vztahy byly po odchodu Trumpa silně ovlivněné zmíněným Bidenovým postojem.
Časy se ale mění zejména v důsledku války na Ukrajině a tiché spolupráce Saúdů s Ruskem v rámci formátu „OPEC+“. S ohledem na to americký prezident cítil potřebu před svou současnou cestou do Izraele, Palestiny a právě do Saúdské Arábie veřejně vysvětlit důvody pro svou názorovou otočku. Jeho cesta je především smířením se saúdským korunním princem „ve vyšším zájmu“. Soudě dle textu na stránkách Washington Post s lakonickým titulkem „Proč jedu do Saúdské Arábie“, je po třech letech staré „strategické partnerství“ obou zemí opět ve svých kolejích. Biden se v něm obhajuje, že jeho administrativa opustila politiku bezmezné tolerance (blank check policy), kterou svými slovy zdědil po Trumpovi a která podle jeho dřívějších vyjádření osmělila MBS k domnění, že neexistují vůbec žádné hranice jeho moci. Pravdou je, že Biden se pokusil nějaké limity nastavit: odtajnil zprávu CIA inkriminující MBS a zavedl individuální vízové sankce na saúdské představitele s přímým podílem na vraždě. Až na MBS samotného samozřejmě…
Biden dlouho ignoroval osobní kontakt s MBS. Reálné mocenské poměry, tlak lobbistů a v neposlední řadě důsledky útoku Ruska na Ukrajinu však vedly k Bidenově otočce, kterou bylo veřejné oznámení záměru zemi navštívit. Svou cestu do Džiddy a setkání s MBS, oficiálně prezentované jako účast na summitu zemí Zálivu, nyní veřejně obhajuje například snahou dosáhnout trvalého míru v Jemenu (od března zde panuje křehké příměří). Právě MBS jako ministr obrany se významně podílel na eskalaci občanské války, když v roce 2015 i s logistickou podporou USA zahájil přímou saúdskou intervenci. Jejím rysem byly četné letecké útoky na civilní cíle (včetně školního autobusu, svateb, pohřbů…) se stovkami mrtvých a blokáda dovozu zboží na území ovládané Hútíji.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
