Z původně tajné analýzy pro věřitelskou trojku (tedy EU, MMF a Evropskou centrální banku) vyplývá, že záchranný plán je na samé hranici uskutečnitelnosti a nelze příliš sázet na řecké odhodlání dusit ekonomiku dalšími škrty. Kdo se tedy postará o jeho naplnění? Všichni zatím mlčí, protože nikdo nechce Řekům říct, že do roku 2020 přišli o svou fiskální suverenitu. Ale třeba nizozemský ministr financí Jan Kees De Jager se už uřekl, že bez stálé přítomnosti trojky v Aténách to nepůjde. Má pravdu.
Pochybnosti o pomoci Řecku přetrvávají:
Je jenom dobře, že spolu s dohodou o další řecké půjčce unikla na veřejnost i tajná podkladová studie o udržitelnosti řeckého dluhu. V ní se i v základním scénáři vývoje počítalo k roku 2020 s vyšším veřejným dluhem než plánovaných 120 procent HDP. V pesimistickém scénáři to bylo ještě o 40 procentních bodů více. Přitom i onen ponurý scénář ještě vypadá jako hodně lakovaný na růžovo. Například počítá pro letošní rok s rozpočtovým deficitem pod pět procent HDP v situaci, kdy za poslední čtvrtletí se ekonomika meziročně propadla o sedm procent a letos začíná velké propouštění a snižování mezd.
Právě proto se ministři financí v Bruselu museli 13 hodin potit s kalkulačkami, aby různými fígly od dalšího přidušení soukromých investorů přes slevu na úrocích z půjčky až po pomoc od ECB dostali řecký záchranný plán alespoň trochu do souladu s realitou. I tak je ale plán na samé hranici splnitelnosti a analýza trojky přímo varuje, že Řekové si nedokážou ohlídat ani primární bilanci, tedy deficity bez dluhové služby. Natož získat potřebné prostředky z privatizace.
V Bruselu se tak nyní daly dohromady jen prosté počty. Nikdo však neřekl, kdo tyto počty ohlídá. Nizozemci tak už podruhé zkoušejí prorazit ticho okolo budoucí správy řeckého „fiskálního protektorátu“. Na podzim nizozemský premiér Mark Rutte přišel s myšlenkou speciálního eurokomisaře pro rozpočtové hříšníky. Tu si však Řekové vyložili jako návrat německé nadvlády nad jejich zemí. Nyní tak De Jager přichází s ještě jednodušším řešením: Kdo tam má peníze, ať si je tam hlídá. A to mohou jen vyslanci trojky usídlení nastálo při aténském ministerstvu financí. Pravda, s demokracií to už nemá moc společného. Ale pokud Řekové chtějí brát miliardy pomoci, musejí na to přistoupit.
