Dlouhé prsty antikorupčního práva

Britské či americké protikorupční zákony dosáhnou na české firmy nejen v zahraničí, ale i v tuzemsku

Pomineme-li peripetie s údajnými přátelskými půjčkami v rámci nejmenovaného poslaneckého klubu, Česká republika na skutečně velký antikorupční případ teprve čeká. Nelze se tedy divit, že boj proti korupci je u nás tématem spíše politickým než právním a mnozí manažeři si dosud nepřipouštějí, že by korupční jednání jejich podřízených mohlo vést k trestnímu stíhání celé firmy. Trestněprávní postih přitom hrozí nejen podle českého trestního práva, které od 1. ledna 2012 umožňuje za trestné činy (včetně těch korupčních) stíhat přímo právnickou osobu, pokud byly takové činy spáchány jejím jménem, v jejím zájmu anebo v rámci její činnosti. Korupční praktiky mohou vést k trestněprávním důsledkům i podle zahraničních předpisů. Zvláště by na tomto místě měly zpozornět společnosti s vazbami na Velkou Británii a USA. Britský Bribery Act z roku 2010 má totiž „dlouhé prsty“ a postih za trestný čin „nesplnění povinnosti obchodních společností zabránit korupci“ podle něj hrozí bez ohledu na to, ve které zemi je tento trestný čin spáchán, a to všem společnostem, které byly založeny podle britského práva nebo alespoň částečně provozují svou podnikatelskou činnost ve Velké Británii. Jinak řečeno, společnost s vazbami na Británii může být za tento trestný čin v Británii stíhána, i když je spáchán v České republice.

Kde je hranice

Jelikož je Bribery Act relativně nový, není zatím zcela zřejmé, jak silná vazba na Velkou Británii musí být. Zcela jistě postačí, aby společnost byla založena podle britského práva nebo aby si v Británii zřídila provozovnu. Dovozuje se, že stačit by mohly i jen občasné obchodní návštěvy zástupců společnosti v Británii nebo podnikatelské působení bez založení fyzické provozovny, například prostřednictvím internetu. Pouhé přijetí cenných papírů na londýnskou burzu by se však za dostatečně silnou vazbu považovat nemělo. Podle Bribery Act 2010 přitom společnost odpovídá za korupci spáchanou nejen svými zaměstnanci, ale i jakoukoli jinou osobou, která jménem společnosti nebo za společnost poskytuje služby, a to zejména obchodními zástupci a dceřinými společnostmi.
Pokud se tedy česká dceřiná společnost nebo český obchodní zástupce britské společnosti v České republice dopustí korupce, dojde nejen na jejich vlastní trestní odpovědnost podle českého zákona, ale též na trestní odpovědnost jejich britské mateřské společnosti podle Bribery Act 2010.
Jedinou obranou britské mateřské společnosti je prokázat, že zavedla dostatečná interní opatření, aby ke korupčnímu jednání nedocházelo. Britské ministerstvo spravedlnosti vydalo jako vodítko materiál, který obsahuje základní principy, kterých by se měly právnické osoby držet, aby se mohly na výše uvedenou obranu spoléhat. Britské mateřské společnosti jsou tak nuceny tyto standardy antikorupčních opatření „exportovat“ do všech zemí, kde podnikatelsky působí.

Varovné příklady

I americký Foreign Corrupt Practices Act má významné přeshraniční účinky. Tento zákon dosáhne nejen na zahraniční osoby, jejichž akcie jsou v USA obchodovány na burze, ale také na osoby, které za ní jednají, a to včetně zaměstnanců. Také on se vztahuje na korupční jednání spáchané kdekoli na světě, včetně České republiky, a americké úřady se nijak nezdráhají tyto kauzy velmi efektivně vyšetřovat a tvrdě postihovat.
Na základě tohoto zákona byla například postižena norská ropná a plynařská společnost Statoil, jejíž akcie byly obchodovány na newyorské burze a která v roce 2006 uzavřela s americkým ministerstvem spravedlnosti dohodu, podle které musela zaplatit pokutu ve výši 10,5 milionu dolarů za uplácení íránských úředníků.
Nejznámějším hříšníkem potrestaným podle Foreign Corrupt Practices Act je zřejmě německá společnosti Siemens, jejíž cenné papíry byly také obchodovány na newyorské burze a která se v prosinci roku 2008 přiznala americkému ministerstvu spravedlnosti k uplácení zahraničních státních představitelů. Dohoda uzavřená s ministerstvem pak stanovila pokutu ve výši závratných 450 milionů dolarů. Další stamiliony dolarů pak Siemens vynaložil na interní rozkrytí všech případů korupce a zavedení přísných prevenčních opatření.
Přeshraniční podnikání tak s sebou přináší nutnost podřídit se cizím protikorupčním zákonům nejen v zahraničí, ale trochu paradoxně i doma v České republice. O efektivitě vyšetřování vedeného americkými či britskými orgány přitom neradno pochybovat.