Pokud je něco v české politice v současnosti jisté, pak to, že jakýmkoli dalším opatřením v oblasti rodinné politiky vláda bezpečně utvrdí všechny pozorovatele, že žádnou komplexní rodinnou politiku nemá. Před pár měsíci hledal kabinet peníze na zvýšení rodičovského příspěvku, který je už tak jeden z nejštědřejších v Evropě a drží spoustu rodičů na rodičovské dovolené bezdůvodně dlouho. Za devět miliard ročně se vládě podařilo docílit toho, že rodina dělníka i vysokého bankovního úředníka dostane po narození potomka 300 tisíc korun.
Argumentovalo se, jak jinak, podporou porodnosti. Otázkou, zda si někdo soudný skutečně pořídí dítě kvůli těmto penězům, se nikdo nezabýval.
Po tomto opatření se mohlo zdát, že od bezhlavého rozdávání peněz rodinám bude na chvíli klid. Není. Protože zřejmě ani vyšší rodičovský příspěvek porodnost nespasí, je potřeba jít dál. Dle premiérova lehce dadaistického facebookového příspěvku je spásou pro Česko i Evropu podpora vícečetných rodin: „Právě to třetí dítě je klíč.“ Jenže ouha: „Pro spoustu rodin to zůstává jen zbožným přáním. Jen málokdo se odváží to risknout. U třetího dítěte se láme ekonomika rodiny. Třetí sedačku už nenacpete do normálního auta.“ A tak přichází ANO s nápadem podpory početnějších rodin příspěvkem na sedmimístné auto.
Jinými slovy, na stole je další nesmyslné vyhazování peněz z okna. Vláda, jak je tomu v podstatě u jakéhokoli opatření rodinné politiky, si kupuje to, co by v drtivé většině případů měla i zdarma. Nebo si opět někdo myslí, že se rodiče dvou dětí rozhodnou mít třetího potomka jen proto, že dostanou pár tisíc na auto?
Připomeňme, že výchova potomka do dospělosti stojí dle odhadů nejméně dva miliony korun. Výzkumy ukazují, že nejsilnějším prediktorem vícečetnosti rodiny je to, zda rodiče pocházejí z početnějších rodin. A tam, kde tomu tak není, je nejčastějším důvodem příchodu třetího potomka „nehoda“. Jistě, pár rodin, které budou skutečně motivovány příspěvkem na auto, se asi najde. Ale u 99 procent to bude jen neočekávaný, ale příjemný bonus, který v rozhodování samotném nebude mít žádnou váhu. Bonus, který budeme platit my všichni.
Mám někdy sen, že se jednou místo těchto nesmyslů vláda konečně zamyslí, co by porodnost skutečně mohlo podpořit. Co třeba povinnost potomků přispívat ze svých výdělků v dospělosti rodičům? Co třeba cenově dostupná a kvalitní předškolní výchova? Co třeba smysluplná státní bytová politika? Pak si však vzpomenu, že taková opatření se realizují dlouho a nesluší na billboardech – a sen je pryč.
Autor je hlavním analytikem společnosti Conseq.
Vypočítejte si výši rodičovského příspěvku pro rok 2019 v naší kalkulačce.
